Více o knize
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr. Patočka proto duši považoval za princip, z něhož vyrostly dějiny a podstatné momenty evropské kultury, filosofie, politika a umění. Úvahy o povaze umění, které Patočka rozvíjel v dialogu s Martinem Heideggerem nebo Romanem Ingardenem, a jeho interpretace dílčích motivů u Sofokla, Čechova nebo Thomase Manna jsou v důkladném čtení Jana Josla dokladem toho, že umění vnímal jako zcela specifický druh reflexe lidského postavení ve světě.
Nákup knihy
Umění a péče o duši u Jana Patočky, Jan Josl
- Jazyk
- Rok vydání
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jan Josl
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2023
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 145
- ISBN10
- 8024656604
- ISBN13
- 9788024656601
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Umění & Kultura, Historie, Umění, Filosofie, 20. století, Studium, Studie
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr. Patočka proto duši považoval za princip, z něhož vyrostly dějiny a podstatné momenty evropské kultury, filosofie, politika a umění. Úvahy o povaze umění, které Patočka rozvíjel v dialogu s Martinem Heideggerem nebo Romanem Ingardenem, a jeho interpretace dílčích motivů u Sofokla, Čechova nebo Thomase Manna jsou v důkladném čtení Jana Josla dokladem toho, že umění vnímal jako zcela specifický druh reflexe lidského postavení ve světě.