Parametry
Kategorie
Více o knize
Otto Fenichel byl psychoanalytik, který od října 1935 do května 1938 žil a pracoval v Praze a podstatnou měrou se zasloužil o oficiální zakotvení české psychoanalýzy. V knižně vydaném souboru přednášek vysvětluje a rozpracovává otázky psychoanalytické metody léčby, která vychází z Freudovy teorie neuróz. „Domníváme se, že Fenichelovo přemýšlení o psychoanalytické technice a o tom, jak psychoanalýza léčí, je aktuální nejen svým obsahem, ale i kritickou otevřeností vůči novým podnětům, svěžestí a nedogmatičností. V knize se potkáváme s autorem, který je na jedné straně věrný klasické psychoanalýze, ale zároveň si vytváří dostatek prostoru k vlastní kreativitě a živému přemýšlení. Fenichelovi vděčíme za psychoanalýzu zbavenou magického a autoritářského myšlení, na kterou současná pluralitní psychoanalýza může navázat a čerpat z ní.“ (Roman Telerovský, David Holub, Martin Mahler, z Předmluvy k českému vydání, 2017)
Nákup knihy
Problémy psychoanalytické techniky, Otto Fenichel
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Problémy psychoanalytické techniky
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Otto Fenichel
- Vydavatel
- Česká psychoanalytická společnost
- Vydavatel
- 2017
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8027025559
- ISBN13
- 9788027025558
- Kategorie
- Psychologie
- Anotace
- Otto Fenichel byl psychoanalytik, který od října 1935 do května 1938 žil a pracoval v Praze a podstatnou měrou se zasloužil o oficiální zakotvení české psychoanalýzy. V knižně vydaném souboru přednášek vysvětluje a rozpracovává otázky psychoanalytické metody léčby, která vychází z Freudovy teorie neuróz. „Domníváme se, že Fenichelovo přemýšlení o psychoanalytické technice a o tom, jak psychoanalýza léčí, je aktuální nejen svým obsahem, ale i kritickou otevřeností vůči novým podnětům, svěžestí a nedogmatičností. V knize se potkáváme s autorem, který je na jedné straně věrný klasické psychoanalýze, ale zároveň si vytváří dostatek prostoru k vlastní kreativitě a živému přemýšlení. Fenichelovi vděčíme za psychoanalýzu zbavenou magického a autoritářského myšlení, na kterou současná pluralitní psychoanalýza může navázat a čerpat z ní.“ (Roman Telerovský, David Holub, Martin Mahler, z Předmluvy k českému vydání, 2017)