Parametry
Více o knize
Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.
Nákup knihy
Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie, Martina Niedhammer
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná s přebalem)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Martina Niedhammer
- Vydavatel
- NLN - Nakladatelství Lidové noviny
- Rok vydání
- 2017
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8074225127
- ISBN13
- 9788074225123
- Kategorie
- Životopisy a myšlenky, Dějiny / Historie
- Anotace
- Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.