Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust

Více o knize

Miloš Bondy začíná své vzpomínky transportem do Terezína se svými rodiči, když mu bylo 16 let. Po několika měsících v těžkých, ale méně vražedných podmínkách, byla jeho rodina v únoru 1943 transportována do Osvětimi-Březinky. Zde začíná klíčová část jeho příběhu – od selekce na rampě, kde jeho matka byla poslána do plynové komory, po pobyt s otcem v „karanténě“ a adaptaci na nelidské podmínky tábora. Po otcově smrti se Miloš dostává do hlavního tábora Osvětim I., kde popisuje otrocké práce, mučení a vztahy mezi vězni různých národností. Přežil několik selekcí do plynu a lékařské pokusy. Následně byl přeložen zpět do Osvětimi-Březinky, kde pracoval v „úklidovém komandu“, třídící věci obětí. Díky potravinám z zavazadel přežil další měsíce a získal sílu pro poslední etapu věznění. V zimě 1944/45, s blížící se frontou, byl transportován do Sachsenhausenu a poté do Ohrdrufu, kde pracoval v otřesných podmínkách. Po vyčerpávajících pochodech a zvyšujícím se teroru SS se v dubnu 1945 ocitl v Buchenwaldu. Těsně před koncem války byl nucen k pochodu smrti, ale nakonec se dočkal osvobození Američany. Kromě hlavního příběhu autor vypráví o své rodině a prostředí, v němž vyrůstal. Vzpomínky jsou cenným osobním svědectvím o holocaustu, zachycující detaily táborového života a příběhy spoluvězňů, podané živě a s nečekaným humorem.