Více o knize
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění, vznikly jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění, určených studentům magisterského oboru Kurátorská studia. Po úvodních kapitolách o socializaci, uměleckém díle a dějinnosti autor přistupuje k „dějinám umění“ z pohledu socializace a dějinnosti, přičemž využívá Zuidervaartův model spirituality jako žitého obsahu. Po stručném výkladu některých základních témat řeckého a křesťanského umění se zaměřuje na renesanci jako přechod do „lineární perspektivy“, což ovlivňuje i umění 20. století. Dále se autor věnuje baroku, kde sleduje specifické a často opomíjené problémy socializace. V poslední třetině knihy se zaměřuje na aktuální témata, jako jsou Informel, Akční umění a Postmoderna. Závěr knihy se zabývá sociální rolí umění a jeho vztahem k nejistotě, přičemž autor opatrně mapuje prostor nejistoty a jeho zneužívání. Hledání místa a sociální role umění v rámci „sociálního diskurzu“ není marné, ale udržuje jeho dynamiku při životě. Autorovi je gratulováno za vytvoření uceleného a srozumitelného díla.
Skladem máme celkem knihy Kachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění (2020).
Nákup knihy
Kachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění, Ludvík Hlaváček
- Jazyk
- Rok vydání
- 2020
- Vazba
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 149 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Ludvík Hlaváček
- Rok vydání
- 2020
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 192
- ISBN10
- 8075612671
- ISBN13
- 9788075612670
- Série
- Hodnocení
- 4,5 z 5
- Anotace
- Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění, vznikly jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění, určených studentům magisterského oboru Kurátorská studia. Po úvodních kapitolách o socializaci, uměleckém díle a dějinnosti autor přistupuje k „dějinám umění“ z pohledu socializace a dějinnosti, přičemž využívá Zuidervaartův model spirituality jako žitého obsahu. Po stručném výkladu některých základních témat řeckého a křesťanského umění se zaměřuje na renesanci jako přechod do „lineární perspektivy“, což ovlivňuje i umění 20. století. Dále se autor věnuje baroku, kde sleduje specifické a často opomíjené problémy socializace. V poslední třetině knihy se zaměřuje na aktuální témata, jako jsou Informel, Akční umění a Postmoderna. Závěr knihy se zabývá sociální rolí umění a jeho vztahem k nejistotě, přičemž autor opatrně mapuje prostor nejistoty a jeho zneužívání. Hledání místa a sociální role umění v rámci „sociálního diskurzu“ není marné, ale udržuje jeho dynamiku při životě. Autorovi je gratulováno za vytvoření uceleného a srozumitelného díla.


