Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury
Autoři
Parametry
Více o knize
Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.
Nákup knihy
Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury, Pavel Hájek
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Pavel Hájek
- Vydavatel
- Národní památkový ústav. Územní památková správa v Českých Budějovicích
- Rok vydání
- 2017
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8085033763
- ISBN13
- 9788085033762
- Kategorie
- Architektura a urbanismus, Dějiny / Historie, Umění / Kultura
- Hodnocení
- 4,5 z 5
- Anotace
- Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.