Přečteno díky čtenářské výzvě, jinak bych se k ní asi nedostala. Je to velmi náročná kniha. Četla jsem přes měsíc, každý den po kouskách, protože mě doslova uspávala. Málo kdy se mi stalo, že bych se začetla. Mnoho postav, ztrácela jsem se v tom. Jako téma určitě obohacující období 2. sv. v. o nový pohled, kdy do Německa museli mladí Češi na nucené práce. Texty jsou náročné a dlouhé. Nedokážu to ohodnotit z pohledu politického, jak už tu někdo zmiňoval, že je to trochu jako propaganda komunismu. Ano, toto téma se v románu prolíná. Jako celek je toto dílo velmi dobře popsáno, starší čeština, dlouhé souvětí. Četla jsem vydání z roku 1961, kde je v Doslovu pěkně a srozumitelně zopakováno a vysvětleno mnoho, možná pro čtenáře nepochopitelných, informací. Doporučit? No, kdo se zajímá o toto období, tak určitě, ale komu přišel náročný "Schindlerův seznam", velmi si to rozmyslete, "Ročník 21" je za mě ještě náročnější.
Více o knize
Klasický okupační román o osudech české mládeže, odvlečené za II. světové války nacisty do Německa a násilím oblečené do uniforem pracovních kolon. Čeští chlapci narození v roce 1921 museli od října 1942 až do konce války nuceně pracovat pro nacistickou říši, nejprve v okupované Francii, potom postupně v německých městech Saarbrücken, Essen, Kassel, Lipsko, a to hlavně na odklízení trosek a obnově německých továren za velmi špatných podmínek. Žili v kasárenském režimu, dostávali velmi málo jídla, němečtí vojáci s nimi zacházeli mnohdy krutě, denně utíkali do krytu před leteckým bombardováním, setkali se se smrtí, nemocemi, udavačstvím, někteří prožili lásku a to vše je stmelilo v kolektiv, který se nejvíc ze všeho těšil domů. V dubnu 1945 došli ti, kteří přežili, pěšky až na české hranice.