V Bělověžském pralese

Více o knize

Bělověžský prales, který byl kdysi vyhrazeným lovištěm feudálních vládců a za Velké vlastenecké války neušel pustošení a ničení fašistickými vetřelci, stal se po válce opět přírodní reservací, vědeckým střediskem a pokusnou laboratoří v přírodě. Dva známí sovětští autořipovídek o zvířatech napsali o této státní reservaci knížku, v níž vyprávějí o životě zvířat a ptáků, žijících na území Bělověžského pralesa. Seznamují čtenáře i se zajímavou a důležitou prací vědeckých pracovníků, kteří v reservaci studují, jak obyvatelé pralesa žijí, čím se živí, jak se množí. Toto poznání života lesních zvířat nejen zachrání před vymřením zubry a bobry, ale umožní dokonce zvětšit chov vzácných druhů, dát jim nejlepší podmínky k životu. Nový život však mění nejen přírodu, ale i lidi, jako např. starého pytláka Nikitu, který se stal vzorným ochráncem reservace, protože pochopil, že tu pracují lidé pro sebe, pro svůj stát. Tak dává knížka čtenáři nejen prohloubené poznatky o přírodě, ale ukáže mu i sovětského člověka, který dovede přírodu ovládnout proto, že má rád život v ní, proto, že pracuje svobodně.