Pražské obrázky

V Pražských obrázcích, zahrnujících fejetony z let 1864-1875 a vydaných poprvé r. 1876 jako 2. část 1. dílu Studií krátkých a kratších, zachycuje Neruda sociální výjevy ze soudobého života; zkoumá doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studuje pražské žebráctvo, popisuje život v pražské zastavárně nebo na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují zvlášť výrazně důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. Pramen zločinnosti spatřuje především v sociálních poměrech. Bídu pražské chudiny zobrazuje v příbězích baladického ladění, jako v proslulém obrázku Po nárožích, i ve fejetonech psaných formou lehké žertovné hříčky (Služky, Kuchyně na trhu a j.). Společným rysem všech fejetonů je Nerudův kritický postoj k veřejným otázkám a jeho jasná sympatie k vrstvám společensky potlačeným.