Parametry
Kategorie
Více o knize
Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury. Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho nebo tří nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později. Kniha vyšla v luxusním vydání, v ruční japonské vazbě a v omezeném nákladu.
Nákup knihy
Žižkovská věž, Jakub Potůček, Václav Aulický
- Jazyk
- Rok vydání
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Žižkovská věž
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jakub Potůček, Václav Aulický
- Vydavatel
- Jonathan Livingston
- Rok vydání
- 2020
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8075510704
- ISBN13
- 9788075510709
- Kategorie
- Architektura a urbanismus
- Anotace
- Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury. Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho nebo tří nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později. Kniha vyšla v luxusním vydání, v ruční japonské vazbě a v omezeném nákladu.