Ženy, které nechtěly mlčet.

Na základě vlastních vzpomínek i archivních dokumentů vypráví Milena Bartlová o životech svých babiček, Vlasty Mlynářové a Hany Budínové, a matky Rity Klímové v průběhu 20. století. Byly to ženy, které studovaly, pracovaly a veřejně působily. Proto jsou představeny jako hlavní hrdinky, zatímco otcové, manželé a synové jsou v příbězích doprovodnými figurami. Závěrečná kapitola vysvětluje dějiny a význam feminismu v české společnosti a problémy vytrácení aktivních žen z dokumentů a dějin. Také zkoumá, jak rozumět tomu, že všechny tři byly část svých životů členkami komunistické strany.