Symposion

Pojem lásky byl u Řeků zosobněn v mužském bohu Erótovi, který hrál důležitou roli v mýtech o vzniku světa. Podle Hésiodovy Theogonie byl Erós nejkrásnější mezi nesmrtelnými bohy, přemáhající mysl všech bohů a lidí. V orfické kosmogonii se vypráví, že z vejce vznikl Erós ploditel. Jeho význam pro občanské soužití je klíčový, neboť Erós je bohem mužnosti, původcem svazků mezi muži. Tyto svazky, i když smyslné, ovlivňují závodění v tělocvičnách, politice a válečném životě. Sparťané a Kréťané mu obětovali před bitvami, a Charmos mu postavil oltář před akademií. Platón v dialogu Symposion zkoumá lásku a její účinky, přičemž se soustředí na myšlenku, že láska vede k nejvyššímu poznání. Symposion, což není jen hostina, ale družná zábava po jídle, se koná na oslavu vítězství Agathóna. Hosté se dohodnou na oslavě Eróta, přičemž každý pronáší svou řeč. Sókratés, inspirován Diotimou, ukazuje, že láska je touha po dokonalosti, a vede duši k poznání ideální krásy. Erós spojuje smyslnost s nadsmyslnem. Alkibiadův příchod na konci dialogu doplňuje téma, když chválí Sókrata jako vítěze nad smyslností. Sókratova řeč o Erótovi a jeho filozofické myšlení tak zůstávají trvalým objevem Platónova díla.