K hříchu i k modlitbě

Více o knize

Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, přičemž zohledňuje vývoj v střední a částečně západní Evropě. Využívá pramenné podklady, osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu z různých oblastí. Hlavním cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Pozornost je věnována postavení žen v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání. Samostatná kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo žen na vzdělání, profesi a ekonomickou nezávislost, což většina mužů odmítala. Někteří muži, jako Vojtěch Náprstek, však jejich snahy podporovali. Většina žen v té době považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, avšak počet vzdělaných a materiálně nezávislých žen, jako jsou učitelky a lékařky, pomalu rostl. Zrušení celibátu pro učitelky v roce 1919 a získání volebního práva žen byly významnými kroky k emancipaci.