K hříchu i k modlitbě

Více o knize

Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, s ohledem na vývoj ve střední a západní Evropě. Využívá pramenné podklady jako osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu. Cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Zvláštní pozornost je věnována ženám v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání, což se stalo aktuálním až na konci století. Kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo na slušné zacházení, vzdělání a ekonomickou nezávislost, což bylo většinou mužů odmítáno. Někteří muži, jako T. G. Masaryk, však jejich snahy podporovali. Většina žen považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, zatímco vzdělané a materiálně nezávislé ženy, jako učitelky a lékařky, se objevovaly čím dál častěji. Celibát učitelek byl zrušen až v roce 1919, kdy Národní shromáždění mladé Československé republiky také zajistilo ženám volební právo.