Ani tentokrát se Hunter nevyhne spolupráci s FBI. U více Carterových knih jsem si všiml, že i když jsou agenti vykresleni jako profesionálové, jejich chování někdy postrádá logiku. A pár takových momentů najdeme i zde. Zkušení čtenáři Chrise Cartera opět narazí na stručná shrnutí minulosti hlavních postav – vstřícné gesto vůči nováčkům. Nechybí ani typické cliffhangery, které autor tentokrát vyšrouboval ještě o úroveň výš. Jeden si totiž nechal až na úplný závěr. Z vězení uniká pachatel, se kterým se Hunter potkal ve Zlobě. Carter ale stále dokazuje, že umí čtenáře vést napínavým příběhem s jistotou a nápaditostí. O to víc zamrzí, že samotné finále působí spíš civilně. Ne že by bylo špatné – jen zůstává překvapivě klidné v porovnání s předchozím děním.
Více o knize
„Jedenatřicet let u sboru, a za ta léta jsem viděl šílených věcí víc než dost, ale kdybych si mohl, než umřu, vybrat jen jednu věc, kterou bych radši neviděl… Tak by to byla tahle.“ Tak poručík Losangeleského policejního sboru přivítá detektivy Huntera a Garciu na místě, kde se podle všeho odehrála snad nejotřesnější vražda, jakou kdy vyšetřovali. Brzy po ní následují další, události se vyvíjejí nečekaným směrem a detektivové útvaru ultranásilných zločinů musí spojit své síly s agenty FBI. Společně s nimi se pak vydávají po stopě sériového vraha, jehož loviště nemá hranice, psychopata, pro kterého vraždy zdaleka nejsou jen zabíjení – považuje je za druh umění. Vítejte v Galerii mrtvých.
Doručení
Platební metody
Zdeněk D.
Recenze obsahuje spoilery.
Beata M.
najlepsi spisovatel. Vsetky jeho knihy su uzasne