Tvořivá hra

Více o knize

Nás opravdu překvapilo to, že děti po nástroji sáhnou úplně suverénně, jako kdyby to byla normální věc. Když se jim ukáže, jak dát klacek do svěráku, jak si k tomu stoupnout, jak vzit pilu, tak oni to naprosto přijimaji. Jde o fantazii a o to, že si děti poradi. Když neumí ještě uzlik, tak to nějak utáhnou a různě zašmodrchaji a také jim to drži. Jsem ráda, že na to děti přijdou tak nějak samy-ne že by jim to člověk ukázal a naučil je to, ale že mají zkrátka možnost zkoušet. Překvapila mě reakce děti, že se automaticky zapoji, baví je to a chtějí tvořit. I ty, které ze začátku nechtěly nebo neměly nápady, seděly, koukaly, tak jsou dnes schopné se zapojit. Pracuji všechny děti, nikdo nestagnuje, všichni se někam posouvají. Nejvíce se mi libi, že se vše děje přirozenou cestou, aniž si děti uvědomuji, že se učí.