Temná komora Damoklova

Proslulý román Temná komora Damoklova (1958), odehrávající se za druhé světové války a těsně po ní, je první knihou, kterou mohou čeští čtenáři z Hermansova díla poznat. Trafikant Osewoudt se na popud svého mužnějšího dvojníka Dorbecka zapojí do odboje, ale po osvobození s úžasem zjistí, že je naopak obviněn z kolaborace. Člověk žije v „sadistickém univerzu" (titul jedné z Hermansových esejistických sbírek) - svět ani druhé lidi nelze pochopit, proto situaci odhadujeme zpravidla nesprávně, nahodilost věty „jednou jsi dole, jednou nahoře" vede mnohdy k osudovým zvratům. Tak by se dalo shrnout Hermansovo oblíbené téma, které rozvíjí také například v románu Nooit meer slapen (Už nikdy spánek z roku 1966, k vydání připravuje nakladatelství Host) o laponské výpravě mladého geologa za vzácnými meteority. Temná komora Damoklova je příběh z přísně konspirativního prostředí odboje, jehož účastníci širší souvislosti svého jednání nejenže neznají, ale z bezpečnostních důvodů ani znát nesmějí. Ve světě krycích jmen se identita člověka z podstaty zamlžuje. Existuje vůbec tajemný řídící důstojník Dorbeck, nebo je to jen Osewoudtova utkvělá představa? Vášnivý fotograf Hermans určuje klíčovou roli v rozuzlení příběhu snímku, který je třeba vyvolat. Příslovečný Damoklův meč, ohrožující Osewoudtův život, zde tedy nabývá podoby temné komory: „Nikde na světě toho nevyjde na světlo tolik jako v temné komoře." Kniha vychází s textem Milana Kundery s názvem Hermans aneb antidějiny.