Pohádka o zeleném hadu a krásné Lilii

Pohádka (Das Märchen) Johanna Wolfganga von Goetha zaujímá v českém prostředí mimo Fausta a Dobrodružství mladého Werthera mimořádné postavení umocněného tím, že se jí nedostalo do dnešních dní adekvátního překladu do českého jazyka. Důvod tkví v tom, že jde o výsostně symbolický text umožňující mnohé výklady. Její význam je jasně viditelný, jak v literárních odkazech generace Moderní Revue, nejrozsáhlejší rozbor vyšel v rámci Antroposofické společnosti od Rudolfa Steinera, další výklady pocházejí z okruhu Surrealistické skupiny a od řady esoterních společností. Výrazně se zapsala, jako inspirace ve výtvarném umění, zejména v symbolismu, ale inspirace jí nacházíme např. i u Toyen. Snová logika, alchymická a číselná symbolika zamezuje jednostranné a zcela jasné interpretaci. To, že poznámkový aparát svým rozsahem přesahuje vlastní text Pohádky, není libovůle, ale nutnost rozkrývající symboliku vlastního literárního díla. Druhou vrstvu knihy tvoří interpretační ilustrace Pavla Růta rozkrývající jednotlivé symboly. Výsledkem je první skutečný a skryté významy odkrývající překlad Pohádky od Johanna Wolfganga Goetha v českém jazyce, díla, které mnohé ovlivnilo, ale málokdo mu plně porozuměl. Text Pohádky byl vysazen písmem Goethe speciálně vytvořeným pro tuto knihu. Mimo běžné vydání vychází 66 číslovaných výtisků v celoplátěné vazbě s originálním leptem Pavla Růta. Čísla 1 až 22 svázala do kůže Olga Hrušková a jsou vybaveny ručně kolorovaným grafickým listem.