Deník z kibucu : české stopy na břehu Galilejského jezera

Kibucy byly od počátku 20. století jednou z forem osidlování mandátní Palestiny, které mělo podpořit návrat Židů z diaspory do „Země zaslíbené“. Od vzniku toho prvního v Deganiji v roce 1909 prošly bouřlivým vývojem a hrály důležitou roli ve válce o nezávislost Izraele. Původně komunistická družstva ale postupně krachovala a vylidňovala se, než kibucy chytily druhý dech a řada z nich se vyvinula v podniky nadprůměrně schopné obstát v tržním prostředí. Autor se na začátku roku 2015 vydal do jednoho z historicky nejvýznamnějších kibuců v Horní Galileji. Ejn Gev u malebného Galilejského (Kineretského) jezera se mu stal výchozím bodem pro cesty za Židy, kteří odešli nebo uprchli z Československa, aby začali od začátku, někdy našel jejich potomky. Pátral po tom, jaký život vedli v nové zemi. Potkával zemité kibucníky i ukřičenou komunitu mladých dobrovolníků z celého světa.