S poselstvím medicíny v labyrintu světa

středním tématem mých vzpomínek je především medicína, a to z pohledu mé převažující profese lékaře (internisty, endokrinologa a osteologa) a z pohledu „lékařské diplomatické služby“ po převratu v roce 1989. Ke společným jmenovatelům obou těchto životních komponent patří jednak geneticky a rodinně podmíněná úcta k životu (jak ji vyznával Albert Schweitzer), jednak snaha porozumět vnitřním i zevním podmínkám, které jsou životu buď prospěšné, nebo mu škodí. Jako lékař jsem soustředil pozornost na jednotlivce-pacienta. Jako „lékařský diplomat“ jsem vnímal své poslání jako službu lidem porůznu na světě z hlediska sociobiologického a humanitárního