Knihu jsem četla kvůli škole. Téma mi přišlo zajímavé a fascinující. Psáno relativně srozumitelně
Miláček čtenářů je právě vyprodaný
Více o knize
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Doručení
Platební metody
- Titul
- Psychologie davu
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Gustave Le Bon
- Vydavatel
- Samcovo knihkupectví
- Rok vydání
- 1947
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Politika, Psychologie, Sociologie, Společnost, Vůdcovství, Rasa, rasismus, Úvahy a zamyšlení, Boj o moc, Manipulace, Sociální psychologie, Legislativa, Konzervatismus, Odcizení, Sugesce, Ovlivňování, persuaze, Davové chování
- První vydání
- 1895
- Původní název
- Psychologie des foules
- Hodnocení
- 3,9 z 5
- Anotace
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.