Jsem zvyklá přemýšlet v pojmech jako výkon, růst a výsledky. Ale čtení Marxova Kapitálu pro mě bylo překvapivě silnou výzvou. Marx totiž kapitalismus nejen kritizuje — on ho s přesností chirurga rozebírá na prvočinitele. Jak vlastně vzniká zisk? Co ve skutečnosti určuje hodnotu zboží? A kdo platí za čí efektivitu? Co na knize oceňuji nejvíc, je fakt, že nenabízí jednoduché odpovědi. Je to hluboká analytická práce, která dává do ruky nástroj k přemýšlení. Po jejím přečtení už se na fungování byznysu nedá dívat stejně jako předtím. Nejde o obžalobu systému — spíš o rozšíření úhlu pohledu. A to je neocenitelné, obzvlášť pro ty, kdo staví, vedou a rozhodují.
Miláček čtenářů je právě vyprodaný
Více o knize
Kritika politické ekonomie. Díl 1. Kn. 1, Výrobní proces kapitálu. Obsahem knihy je analýza a kritika kapitalistické společnosti a zejména kapitalistického způsobu výroby a distribuce statků. První část Kapitálu obsahuje analýzy hodnoty zboží a peněžního oběhu; probírá se užitná hodnota a směnná hodnota, vztahy vzniku směnné hodnoty a pracovní doby dělníka, přeměna práce v peníze apod. Marx zavádí pojem „nadpráce“: dělník musí odpracovat určitou nutnou pracovní dobu, aby vznikla hodnota, z níž uživí sebe a rodinu; poté však musí pracovat dále, aby uživil také kapitalistu. Z této „nadpráce“ vzniká nadhodnota, která je dělníku odcizena, neboť si ji přivlastní kapitalista, a tím dělníka vykořisťuje. Marx se také věnuje problému přelidnění, dělby práce a strojové výroby, která vede k prodlužování pracovní doby. Vlastnosti zboží jsou vysvětlitelné pouze ze vzájemných vztahů mezi výrobci, nikoliv ze zboží samého. Buržoazní společnost se dopouští „zbožního fetišismu“, přičemž hodnoty zboží jsou závislé na sociálně-ekonomických vztazích.