Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13.století po dnešek

Názvy ulic v Brně se objevují už v 2. polovině 13. století a až do 1. poloviny 19. století jsou především orientační pomůckou. Proto i samotný název vystihuje polohu (Za sv. Jakubem, Dolní Panská, Přední Radnická), charakter (Židovská, Kozí, Psí, Umrlčí), či směr ulice (Starobrněnská, Měnínská), příp. osídlení druhem řemeslníků (Kobližná, Sedlářská, Zámečnická, Ševcovská). Názvy byly jak latinské, tak německé a české. Po významné osobnosti (císaři Ferdinandu V.) byla v Brně ulice pojmenována vůbec poprvé v roce 1836 - Ferdinandsgasse (Ferdinandova). Až do počátku 2. poloviny 19. století se úředně používaly názvy německé i české, poté až do roku 1918 toliko německé s možným - ale neoficiálním - překladem českým. Od poloviny 19. století docházelo už k stále častějšímu pojmenování ulic po osobnostech, což se považovalo za určitý výraz uznání zásluh oné osobnosti o město Brno v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Od tohoto okamžiku se k původnímu orientačnímu poslání názvu ulice přidával i určitý honorifikační prvek a názvy ulic, náměstí a veřejných prostranství vůbec se stávají i jakýmsi odrazem hodnotových měřítek té které doby. Proto při dějinných zvratech dochází od této doby k přejmenovávání ulic (nejvíce po osobnostech) a nahrazování jmény, ve smyslu uznávaných dobových hodnot. K prvnímu většímu přejmenování ulic v Brně došlo po roce 1918, kdy osobnosti dříve spjaté s habsburskou monarchií nahradily osobnosti dle idejí I. republiky. K dalším změnám pak došlo v roce 1939, 1945, a v letech 1948-1950, 1967-1968 a konečně v 90. letech 20. století. Docházelo však i k jazykovým změnám, např. v letech 1919-1939 byly názvy úředně české s neoficiálním překladem do němčiny, v letech 1939-1945 pak zásadně německo-české a v místech s převahou německého obyvatelstva jenom německé s neoficiální verzí českou, od roku 1945 pak jsou názvy ulic v Brně úředně jenom české.