Hubený nás nedostanou

„V mládí jsem se viděl v celé řadě profesí. Kromě velmi populární dráhy kosmonauta či popeláře jsem uvažoval i o kariéře na Hradě, ale brzy jsem pochopil, že nemá cenu plánovat tak daleko dopředu. Můj život ovšem nabral nečekaný směr. Byl jsem v důsledku špatného zdravotního stavu velmi hubený a neduživý. Rodiče si řekli, že hlavu mám v pořádku a tělo potřebuje tužit; a proto mne nechali zapsat do sportovní třídy. Sport ovšem nepomáhal a všichni příbuzní říkali: ‚Jez, jez!‘ A tak jsem holt jedl a jedl. Po pár letech se karta obrátila. Obětavým gastronomickým úsilím jsem dosáhl váhy vskutku enormní. Sport nepomáhal a všichni příbuzní říkali: ‚Už nejez!‘ Když mi bylo osmnáct a o dívkách jsem si mohl nechat jenom zdát, byla mi darována zvláštní kniha – Jak sbalit ženu. Vyjeveně jsem pročítal tipy na neobvyklé rande, manévry zaručeně vedoucí k polibku a způsoby, jak si z dívky či ženy udělat stálou milenku. Jádro problému jsem nicméně odhalil až o pár let později. Důvodem mé nepřitažlivosti nebyla žádná chyba ve „strategii“, žádný nesprávný způsob seznamování. Celé to bylo mnohem prostší – o člověka žijícího podle hesla ‚Hubený nás nedostanou‘ je prostě menší zájem!“