Čínský písemný znak jako básnické médium

Kultovní text generace imagistů a angloamerického modernismu. Fenollosův esej přitahoval západní umělce a myslitele i později, v druhé polovině 20. století; jeho inspirativní pojetí čínského ideogramu jako písemného média na poetickém principu přešlo ze sféry reflexe básnické do kontextu sebereflexe filosofické. Fenollosův esej se dá snadno zpochybnit empiricky i historicky: běžné čtení znaků a znakového textu nemusí odpovídat modelu, který navrhl. Geneze čínského písma byla komplikovanější, početnější jsou i strukturní principy jeho skladebnosti. Přesto patří významně do dějin moderních interpretací dálněvýchodní kultury a jejích poetik. A hlavně do dějin západního modernismu básnického i filosofického. Tak je třeba jej i číst ...