Knihobot

Podmínky nemožnosti III–VII – Práce zahálky

Více o knize

Je svět bez práce hrozbou, nebo nadějí? Práce je pro člověka trestem, nebo privilegiem? V moderním pojetí se práce stává výsadou, která umožňuje tvořit dějiny a utvářet vlastní podstatu. Odevzdáním produktů činnosti vítězům v boji o uznání se lidé vzdávají svých životních sil pro fyzické přežití, což vede k pocitu odcizení. Práce, jak ji známe, je nesnesitelný proces, kde denně obětujeme čas a energii za mzdu, což nás nenaplňuje. Tento převrat seberealizace v sebepopření je důsledkem dělby práce v třídní společnosti. Osvobození práce se spojovalo s odstraněním třídní nerovnosti, přičemž kultura měla být důkazem možnosti svobodné kreativní práce. Avšak kulturní průmysl vtěsňuje imaginaci do logiky směny a konzumní život kolonizuje volný čas. Všechno musí být podrobeno kalkulaci zisku, včetně spánku. Autonomní sféry kultury se staly průmyslovými odvětvími, a estetizace každodennosti se rozšířila na všechny oblasti života. Boj proti odcizené práci skončil Pyrrhovým vítězstvím, kde se kreativita stala součástí výrobního procesu. S postupující automatizací se blíží vize světa bez pracovních příležitostí, což někteří vidí jako šanci na osvobození od nutnosti námezdné práce. Tato svoboda však může vést k individuální kratochvíli bez dopadu na životní podmínky.

Vydání

Nákup knihy

Podmínky nemožnosti III–VII – Práce zahálky, Václav Magid

Jazyk
Rok vydání
2018
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Jazyk
česky
Rok vydání
2018
Vazba
měkká
ISBN10
8090691528
ISBN13
9788090691520
Anotace
Je svět bez práce hrozbou, nebo nadějí? Práce je pro člověka trestem, nebo privilegiem? V moderním pojetí se práce stává výsadou, která umožňuje tvořit dějiny a utvářet vlastní podstatu. Odevzdáním produktů činnosti vítězům v boji o uznání se lidé vzdávají svých životních sil pro fyzické přežití, což vede k pocitu odcizení. Práce, jak ji známe, je nesnesitelný proces, kde denně obětujeme čas a energii za mzdu, což nás nenaplňuje. Tento převrat seberealizace v sebepopření je důsledkem dělby práce v třídní společnosti. Osvobození práce se spojovalo s odstraněním třídní nerovnosti, přičemž kultura měla být důkazem možnosti svobodné kreativní práce. Avšak kulturní průmysl vtěsňuje imaginaci do logiky směny a konzumní život kolonizuje volný čas. Všechno musí být podrobeno kalkulaci zisku, včetně spánku. Autonomní sféry kultury se staly průmyslovými odvětvími, a estetizace každodennosti se rozšířila na všechny oblasti života. Boj proti odcizené práci skončil Pyrrhovým vítězstvím, kde se kreativita stala součástí výrobního procesu. S postupující automatizací se blíží vize světa bez pracovních příležitostí, což někteří vidí jako šanci na osvobození od nutnosti námezdné práce. Tato svoboda však může vést k individuální kratochvíli bez dopadu na životní podmínky.