Tato série se ponořuje do hlubin lidského zdraví a pohody, propojuje fyzické blaho s duchovním rozvojem. Nabízí praktické návody, jak převzít zodpovědnost za vlastní život a léčení prostřednictvím síly odpuštění. Knihy poskytují jednoduché, ale účinné metody pro každého, kdo je připraven čelit svým chybám a hledat vnitřní klid. Je to cesta k sebepoznání a obnovení harmonie.
Kniha estonské lékařky a léčitelky nabízí čtenářům učení o duchovním rozvoji, která pomůže nejen vyléčit konkrétní onemocnění, ale i obnovit duševní rovnováhu a získat vnitřní klid. Luule Vilma je lékařka a léčitelka, která nabízí učení o duchovním rozvoji, které pomůže nejen vyléčit konkrétní onemocnění, ale i obnovit duševní rovnováhu a získat duševní klid. Je to první ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka.
Zůstat anebo jít je druhou ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka. První knihou je Duševní světlo. Luule Viilma, lékařka a léčitelka, nabízí učení o duchovním rozvoji, které pomůže nejen vyléčit konkrétní onemocnění, ale i obnovit duševní rovnováhu a získat vnitřní klid. Autorka učí nemocné a ty, kteří nechtějí onemocnět, aby pochopili chyby myšlení. Všechny nemoci jsou výsledkem nesprávného myšlení. Přiznat si své chyby, to znamená vyléčit si jakoukoli nemoc.
Beze zla v sobě je třetí ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka. První dvě knihy jsou Duševní světlo a Zůstat anebo jít. Dnes neexistuje takový člověk, který by necítil strach nemají mě rádi. Čím více člověk existenci tohoto stresu odmítá, tím je stres silnější. Ale každý má právo odmítat své problémy. A učit se pomocí hořkého utrpení.
Ve své čtvrté knize, autorka navazuje na předešlé tituly Pozornost nyní zaměřuje hlavně na pocity jako jsou strach, zloba, vina, myšlenky dobré, zlé a jejich následky, stresy a také smutek, který vyrůstá převážně ze zažitého pocitu „nemají mě rádi“. To vše uvádí do dokonalé souvislosti s fyzickými nemocemi, které z výše uvedených negativit v myšlení vyplývají. Čtenář se tak například dozví, že zavilá zloba může vyvolat rakovinu, časté sebeobviňování způsobuje revmatismus a příčinou vysokého tlaku je hledání chyb na druhých… Vše doplňují příklady ze života a praxe autorky. Hlavní myšlenka knihy pak směřuje k tomu, že zbavit se svých utrpení lze především prostřednictvím odpuštění. Citujeme-li slova autorky: „… učení o odpuštění je jednoduché a dostupné pro ty, kteří jsou připraveni uznat své chyby, a nepřijatelné pro ty, kteří hledají viníky vně sebe.“
Světlý pramen lásky je pátá ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka. Předešlé díly vyšly rovněž v Nakladatelství Alman. Nikdo nemusí milovat, avšak všichni potřebují lásku.
Další dílo již zesnulé autorky o duchovním rozvoji, které pomůže nejen vyléčit konkrétní onemocnění, ale i obnovit duševní rovnováhu a získat vnitřní klid. Učení o odpuštění je jednoduché a přístupné pro ty, kteří jsou připraveni uznat svoje chyby, a nepřijatelné pro ty, kteří hledají viníky kolem sebe. Autorka učí nemocné a ty, kteří nechtějí onemocnět, aby pochopili chyby svého myšlení. Všechny nemoci jsou výsledkem nesprávného myšlení. Přiznat si své chyby, to znamená vyléčit si jakoukoli nemoc. Obsah: Učebnice jazyka stresů O varující medicíně Tělo - zrcadlo duchovního rozvoje Víra - základ všeho Přeměna obsahu ve formu O síle a slabosti Zdraví je čistota O přání být někým O zajatcích a strážcích strachu Život a trávení Ještě jednou o trávení
V souznění se sebou je sedmá ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka. Předešlé díly vyšly rovněž v Nakladatelství Alman. Pravou životní hodnotou člověka je životní moudrost, zakládající se na osobní zkušenosti. Vnucování této hodnoty druhým však samu hodnotu ničí.
Odpuštění skutečné a zdánlivé je poslední ze série osmi knih, v nichž autorka předává čtenářům své vědomosti o duši člověka. Předešlé díly vyšly rovněž v Nakladatelství Alman. Jedině tehdy, když člověk začne poznávat své omyly, dochází k očištění jeho podstaty. Započne zdokonalování osobnosti. Tehdy člověk pochopí, že je člověkem. Prostě člověkem.