Andrej Platonov Pořadí knih (chronologicky)

Malý výběr z povídek Andreje Platonova - zahrnuje pět povídek z let 1926-1936 – Formanská ves, Hliněný dům v okresním parku, Nezbadatelný člověk, Řeka Potudaň a Hnojný vítr. Nezbadatelný člověk (Sokrověnnyj čelověk ) je zčásti autobiografické vyprávění z dob ruské občanské války, v němž se střídá podání bezprostřední surovosti bojů s okamžiky až bájně dobrodružnými (plavba dobrovolníků na Krym). Formanská ves (Jamskaja sloboda) zachycuje autorovy vesnické vzpomínky z předrevolučního dětství. Hlavní postava reprezentuje typicky platonovský typ hrdiny, jímž je nejposlednější z posledních – prostoduchý nádeník bez ambicí a cílů. Hnojný vítr ukračuje do ciziny, do Německa těsně po Hitlerově nástupu k moci, ale při hrůzostrašném líčení nacistických zvěrstev jaksi na zapřenou pranýřuje sovětský hladomor z počátku třicátých let 20. století. Řeka Potudaň zastupuje autorovu tvorbu z třicátých let, kde předrevoluční dětství i občanská válka ustupují do dějinného pozadí ve prospěch doby po vítězství bolševiků. Budování mírového života v SSSR je však opět zcela po platonovsku podáno na příkladu nejprostších lidí, nevybavených znaky hrdinství, unavených dlouholetým utrpením a hledajících štěstí jen v nejzákladnějších prvcích lidské komunikace. I ta však z nedostatku zkušeností bezmála selhává, než se nakonec jakoby zázrakem – na pozadí tajuplné řeky coby svědkyně – zdvihne z popela.

Ponurý Platonovův apokalyptický román o stalinské kolektivizaci a industrializaci. Román z raného Sovětského svazu zachycuje skupinu dělníků, kteří se pokoušejí vykopat obrovskou základovou jámu pro gigantický dům. Dělníci kopou každý den, ale pomalu přestávají chápat smysl své práce. Obrovská základová jáma vysává veškerou jejich fyzickou i duševní energii. Akademické vydání Jámy rekonstruuje původní text bez nánosů a deformací z předchozích edic – jak zahraničních, tak ruských – a respektuje poslední autorovy opravy strojopisu při srovnání s jinými strojopisnými kopiemi a autorovými rukopisy, uchovanými ve státních archivech a ve spisovatelově domácím archivu. Z akademického vydání byl pořízen tento český překlad románu. Na nespočet obsahových i jazykových zvláštností Jámy, ať vzhledem k dobovým politickým souvislostem či k autorovým tvůrčím postupům, upozorňuje stať Natalji Dužinové Průvodce Jámou, vydaná roku 2010 Nakladatelstvím Moskevské univerzity. Představuje zasvěcený, a přitom přehledný úhrn dosavadního platonovského bádání nad románem. V naší edici plní úlohu obsáhlého doslovu.

Wie viele Platonow-Helden hat auch Firs, der makedonische Offizier, nicht aufgehört, über das Leben zu staunen. Er ist ein Suchender, der die Schrecken der Existenz am eigenen Leibe erfährt und seine untergründige Traurigkeit nicht los wird. Im geheimen Auftrag Alexanders des Großen lebt er seit einigen Jahren in einem fernen asiatischen Reich. Es erstreckt sich in einem gewaltigen blauen Tal, eingeschlossen von einem »Himmelsgebirge«, dessen Wände »undurchdringlich sind für den Wind und für die Freiheit«. Statt das Bewässerungsprojekt für den dortigen Despoten durchzuführen, bereitet er einen Aufstand gegen ihn vor. »Nicht zur Veröffentlichung bestimmt«, heißt es in einer Akte des sowjetischen Geheimdiensts über Andrej Platonow und sein Romanprojekt »Der makedonische Offizier«. Zwischen 1932 und 1936 entstanden, blieb es Fragment und wurde erst Mitte der neunziger Jahre in Russland veröffentlicht. Der dichte Text enthält nicht nur die schärfste Kritik an Stalin, die Platonow jemals formulierte, sondern auch seine Vorahnung einer von Menschen verursachten globalen Katastrophe.

Andrej Platonov ist durch seine großen Romane zu einem Klassiker der russischen Literatur geworden und gilt als ein Autor, der der Oktoberrevolution eine Sprache gegeben hat, da er selbst ein Anhänger der Revolution war. Er schildert das wechselhafte Geschick des sowjetischen Experiments aus der Perspektive ihrer utopischen Sprache. Vor seinem literarischen Durchbruch arbeitete Platonov als Journalist und Elektrotechniker in der sowjetischen Provinz und verfasste kleinere Texte für lokale Zeitungen, die zwischen Philosophie, Technik und Polemik mäandern. Er behandelt das Verhältnis von Proletariat und Partei, einen marxistischen Freiheitbegriff, proletarische Kultur sowie einen demokratisierten Presseapparat. Zudem thematisiert er erneuerbare Energien, die Elektrifizierung des Landes und den drohenden Klimakollaps. 1921 wollte er seine Aufsätze unter dem Titel »Gedanken eines Kommunisten« einer breiteren Öffentlichkeit präsentieren, doch eine Publikation wurde abgelehnt. Diese frühen Texte werfen nicht nur ein neues Licht auf sein literarisches Werk, sondern gewähren auch einen ungewöhnlichen Einblick in das Selbstverständnis der frühen sowjetischen Kultur. Zum 100-jährigen Jubiläum seines literarischen Debüts versammelt der vorliegende Band größtenteils erstmals übersetzte Texte aus seiner frühen Publizistik.

TRANSLATED AND WITH AN INTRODUCTION BY ROBERT AND ELIZABETH CHANDLER'For the mind, everthing is in the future' Platonov once wrote; The protagonist of Soul is a young man torn between these opposing desires, sent as a kind of missionary to bring the values of modern Russia to his childhood home town in Central Asia.

„Proč mám být sám?! Budu jako město Moskva,“ řekne si jeden z hrdinů Šťastné Moskvy, vrcholného románu Andreje Platonova (1899–1951), zrekonstruovaného z fragmentů čtyři desetiletí po autorově smrti. Moskva v něm není pouze město, které na začátku třicátých let dvacátého stoletíprudce roste a hodlá se stát hlavním městem světového proletariátu, div ne jeho rájem. Je to také mladá žena, hlavní hrdinka, Moskva Ivanovna Čestnovová, parašutistka a stavitelka metra, která v té pulsující metropoli žije, která ji svou neohrožeností i nezřízeností ztělesňuje. Platonov na svém románu pracoval v době, kdy byl ze sovětské literatury v podstatě vyloučen. Prózou na aktuální téma se do ní doufal vrátit. Šťastnou Moskvu však místo nadšených budovatelů světlých zítřků zabydlují upřímně naivní hledači pravdy a ideálu, často až fanatičtí a naplnění nezměrným steskem. Všem je vlastní neodbytná potřeba k někomu nebo něčemu přilnout, být součástí čehosi, co je přesahuje. Útlý román nabitý reáliemi není jen osobitým průvodcem po sovětské kultuře a každodennosti třicátých let; vždyť i dnešní Moskva zběsile hledá svou tvář a křečovitě se snaží být šťastná.

В сборник прозы Андрея Платонова (1899—1951), одного из лучших русских писателей XX века, вошли произведения, не публиковавшиеся при жизни автора, ставшие доступными для широкого читателя лишь после журнальных публикаций последних трех лет.Ювенильное море (повесть)Котлован (повесть)Чевенгур (роман)

В настоящий сборник наряду с полюбившимися читателям повестями и рассказами "Котлован", "Ювенильное море", "Государственный житель", "Джан", "На заре туманной юности" вошли его ранее не публиковавшиеся в книгах повести, публицистика 1918-1922 годов, письма и записные книжки.

Román moderního ruského klasika je obrazem situace v Rusku v 1. čtvrtině 20. století. Platonov patří k nejvýznamnějším ruským spisovatelům tohoto století. Celých šedesát let tato tragická vize o konci jednoho velkého snu, o hledání, domnělém nalezení a zániku pozemského ráje, nesměla vyjít.

Obsahuje nasledujúce novely a poviedky: Jepifanské splavy, Semion, Furmanská osada, Príhoda, Takyr, Juška, Džan, Na úsvite hmlistej mladosti, Skrytý človek, Rieka Potudaň, Návrat, Ten krásny a krutý svet, Starý mechanik, Tretí syn, Uľa, Železná starena.

Andrej Platonov (1899—1951) patří k nejosobitějším sovětským autorům, pro jehož tvorbu je příznačná nesmírná konkrétnost i filozofičnost, dějovost i hloubavost. Jeho hlavní zájem se soustřeďoval na prosté lidi. Hrdiny povídek a novel jsou strojvůdci, chudí rolníci, poutníci, řadovívojáci, udření starci a děti, které předčasně zestárly. Jsou vždy neopakovatelní, žijí srdcem, to je také zřejmě důvod jejich nekonečného putování a hledání. Platonov byl velkým znalcem života, zobrazoval člověka v těžkých podmínkách jeho existence, v mezních situacích, do nichž se promítaly základní problémy doby. Svazek přináší průřez jeho prozaickým odkazem. Základ tvoří dvě novely s pouštní tematikou — Dcery pouště a orientální báj Džan, básnické podobenství o nezdolnosti člověka, rozsáhlejší historická próza Jepifaňské splavy a satira Město Gradov. Další povídky představí Platonova inženýra, jeho technicky přesné a břitké viděni moderního světa i jeho válečné zkušenosti.

Soubor ruských lidových pohádek o síle pravdy a dobra.

Deset povídek a novel Andreje Platonova, obsahuje i novely Džan a Řeka Potudaň. A samozřejmě i povídku, která svazku dala název.

Andrej Platonov dokáže vo svojich prózach nevšedne preniknúť do hlbín ľudskej duše, pochopiť a ukázať útrapy, radosti a veľkosť prostého pozemšťana v boji za lepšiu budúcnosť. Čitateľ dostáva do rúk knihu spisovateľa, dôsledne obhajujúceho humanistické medziľudské vzťahy, vieru v pokrok, harmóniu ...

COVER DESIGNS THAT COME TO LIFE! ANIMATE THE COVER WITH THE FREE INSERTED SHEET Platonov's dystopian novel describes the lives of a group of Soviet workers who believe they are laying the foundations for a radiant future. As they work harder and dig deeper, their optimism turns to violence and it becomes clear that what is being dug is not a foundation pit but an immense grave. TRANSLATED BY ROBERT AND ELIZABETH CHANDLER AND OLGA MEERSON

V pohádce O zlé carevně se vypráví, jak to dopadlo, když se zlá carevna musela na čas stát ševcovou a rázná a dobromyslná ševcová naopak carevnou. Pohádka Kouzelný prsten vypráví o chalupnickém synkovi, který s pomocí těch,kterým pomohl, získal za manželku bohatou a krásnou carevničku,ale když se přesvědčil jak je nevěrná, zavrhl ji a rozhodl se, že si vezme chudé děvče.

Soubor oblíbených, typicky ruských pohádek (Líné děvčátko, O hloupém Ivanovi a chytré Jeleně, Moudrý stařec a hloupý car, Bezručka), které si svou průzračnou dějovou osnovou najdou oblibu u malých i větších školáků.

Toto vydání je cenzurovaná verze, plná verze je v knize Dcery pouště. Novela sovětského autora, zachycující orientální báj o tragédii malého kočovného kmene. "Džan" znamená v turkmenské lidové slovesnosti "duši hledající štěstí". Tato charakteristika platí v daném případě malému kočovnému kmenu, který hyne hladem, žízní a strašlivými útrapami uprostřed karakumské pouště a kterému se v posledním nadlidském úsilí podaří z ní vyjít a zachránit se. Tragická báj pojatá jako básnické podobenství o nezdolnosti člověka. Novela byla napsaná v roce 1935, poprvé vydaná až v roce 1966.

Tři novely o životě lidí na ruském venkově. Tři novely talentovaného (v době kultu pronásledovaného) sovětského prozaika, básníka a literárního kritika, jejichž hrdiny jsou venkovští lidé. V "Řece Potudani" jde o ohleduplnou a přitom neschopnou lásku muže k mladé ženě. Ve "FormanskéVsi" pracuje muž za bídnou odměnu a přitom dovede své pány ještě omlouvat. "Nezbadatelný člověk" předvádí mazaného venkovského hloubavce, zamilovaného do práce.

Andrej Platonov je vo svetových ruských kruhoch považovaný za kľúčového autora revolučnej prózy medzivojnového obdobia. Písal o vzájomnej ľudskej úcte a láske, o šťastí, aby tak zachránil seba, svoj vlastný vnútorný cit. Pravda, jeho láska je smutná, jeho hrdinovia trpia, no v najťažších chvíľach v nich ostáva viera v lásku a krásu života ...

Tři satirické prózy (Kterak Makar zapochyboval, Město Gradov, Co nám jde k duhu) sovětského spisovatele, jedné z obětí kultu osobnosti, jenž teprve v poslední době dochází náležitého ocenění. Jsou nazvány podle nejrozsáhlejší z nich, jež čerpá látku z kolektivizace venkova, autorovi vynesla označení "očerňovatele sovětského zřízeni a trockisty" a na léta mu za ni bylo znemožněno publikovat.