Obrazová publikace o největších, nejkrásnějších a nejznámějších vodopádech světa od předního českého fotografa Oldřicha Karáska. Nádherné snímky ze všech koutů světa doplňuje zajímavý text významného českého geografa Bohumíra Janského. Ojedinělé záběry Oldřicha Karáska jsou plné romantiky, ale i pokory před nezkrotnými silami přírody.
Učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. Svazek je věnován regionálnímu zeměpisu všech oceánů a některých světadílů. Obsahuje tematické celky Oceány, Polární kraje, Afrika, Austrálie a Oceánie. Tematické kapitoly doplňuje opakování a tabulky základních údajů o příslušných částech Země. Třetí, upravené vydání.
Prameny Amazonky zůstávaly po staletí velkou neznámou. Jedním z průkopníků mapování tohoto veletoku byl ve druhé polovině 17. století jezuita českého původu páter Samuel Fritz, tvůrce první mapy Amazonky. Také na jeho dílo, jež nebylo dlouho překonáno, navázaly expedice Hatun Mayu 1999 a 2000 organizované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy pod vedením doc. RNDr. Bohumíra Janského CSc. Tyto vědecké týmy jako první na světě stanovily prameny Amazonky. Jejich příběh i odborné statě s mnoha grafy a výpočty, které dokumentují složitou a leckdy i dobrodružnou cestu k pramenům Amazonky, jsou obsahem této knihy.
Učebnice vzniklá spojením dvou svazků zahrnuje tematiku obecného fyzického a sociálního zeměpisu. Kromě dílčích úprav a aktualizace byly texty rozšířeny, aby plně pokrývaly učební osnovy. Zejména tematický celek Lidé na Zemi byl rozšířen o základy politické geografie a nově byly zařazeny tematické celky Krajina a životní prostředí a Aplikovaná geografie.
Současný stav geografického výzkumu. Kniha byla vydána Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, katedrou fyzické geografie a geoekologie. V běžné distribuci se vzhledem k omezenému nákladu kniha neobjevila. Předmluva publikace je věnována vysvětlení zdánlivě jasného pojmu jezero, resp. hledání jeho definice s ohledem na naše poměry. První kapitola publikace Jezera České republiky pojednává o historii výzkumu jezer, druhá o členění typů jezer, třetí až pátá kapitola popisuje šumavská jezera Laka, Plešné a Prášilské. O Mladotickém jezeře, které vzniklo v roce 1872, se v šesté části dozvíme, že zřejmě za necelých sto let opět zanikne. Sedmý příspěvek je sumarizace výskytu organogenních (tj. rašelinných a slatinných) jezer v České republice. Osmá část pojednává o NPR Rejvíz v Hrubém Jeseníku. Tři následující části jsou o mrtvých labských ramenech. Poslední dvanáctá kapitola vysvětluje způsob měření hloubek jezer. V závěru je kromě obšírného seznamu literatury také anglické „summary“ a barevná příloha (fotografie, batymetrické mapy jezer).
