V pěti milostných povídkách s typickými „turgeněvskými“ náměty autor zpracovává skutečné události, které buď sám prožil, anebo o nich slyšel vyprávět od svých blízkých či přátel – ať už jsou to vzpomínky na mládí a poetické vylíčení první lásky šestnáctiletého Volodi, osud mladé statkářské dcerky Sofie, nevyplněné sny a naděje nebo lyrické líčení přírody....
Příběh, v němž v kritickém okamžiku sehraje úlohu Beethovenova Kreutzerova sonáta, je
pojat jako děsivá analýza lásky a manželství, jako tragický rozvrat mezi dvěma lidmi, kteří se
kdysi hluboce milovali. Tolstého „sexuální novela“, jak bychom ji mohli nazvat, je dodnes dílo
vyhledávané a čtenářsky přitažlivé. Když v roce 1890 vyšla, způsobila senzaci, která v
kulturních dějinách neměla obdoby. Jestliže ji někdo neznal, pak byl – podle tehdejších zpráv
– snad jen negramotný nebo ten, kdo se o literaturu a o vztahy muže a ženy vůbec nezajímal,
či kdo žil ve zvlášť zapadlém koutě světa. Podivuhodně smělé a působivé odhalení
manželských neshod, jakým tato povídka bezesporu je, nenechalo nikoho lhostejným. Nebylo
místa, kde by se o ní nevedly vášnivé spory. Staromilci v Rusku byli pohoršeni až k
nepříčetnosti. V jiných zemích bylo zase toto dílo soudně pronásledováno, včetně zemí
českých.
Je to povídka o kruté žárlivosti, jež bortí manželství, o hlubokém rozvratu mezi dvěma lidmi,
kteří se kdysi hluboce milovali. Ve svých otázkách, které jsou zde představeny v šokující
nahotě nepřestane být pravděpodobně nikdy aktuální.
Povídková knih. Kniha obsahuje povídky: Děti; Kosťa Ziberov; Jisté město; Lidé; Samotář; Francouzi v Petrohradě; Zápisky námořního cestovatele; Závody; Pod paprskem zdravého rozumu; Ženiši; Můj spolunoclehář; Matka; Černý orel; Smršť; Kuchařka Aksiňja Djomina; Pod oblaky; Vlastní kříž; Panská z velkého domu; Poznámky venkovana