Juan Marsé Knihy

Vypravěčem je dosud nenarozené dítě, chlapec existující v lůně své matky. Ta žije v Barceloně s dospívajícím synem Davidem v nuzných poměrech a navíc ji sleduje policie: manžel, jinak opilec a sukničkář, nepohodlný režimu, musel uprchnout. Autor nevypráví jen příběh jako takový, nýbrž líčí i dojmy, nálady a prožitky dospívajícího Davida, jehož svět je zabydlen přítomnými i nepřítomnými postavami. Ať už je to jeho ještě nenarozený bratr, uprchlý otec nebo pilot RAF, jehož rodiče kdysi schovávali a který se sblížil s matkou. Největší Davidovou starostí jsou časté návštěvy nenáviděného inspektora Galvána, který nejenže pátrá po Davidově otci, ale bezpochyby se i jemu líbí jeho maminka. Z útržků Davidova snění a rozhovorů se pak jako mozaika skládá skutečnost. Magické, volně navazující motivy, které si do ní pozorný čtenář zasazuje, se tu opakují stejně, jako se Davidovi zjevují a stále vracejí hlasy v rokli, kde tráví spoustu času. Tady s kamarádem uřezávají ještěrkám ocásky s dětsky pitoreskním záměrem, z něhož dospělé mrazí. Román Ještěrčí ocásky představuje hluboký, smutný, mistrovsky napsaný příběh, zachycující intimní prožitky a traumatické životní situace. Navzdory hořkosti a tragičnosti osudu působí děj až nadpozemsky, jakoby z jiného světa, kde sice skrytě, ale nepochybně stále existuje láska.

Vzrušující atmosféra Barcelony v půli minulého století a „nebezpečný“ milostný vztah – starší žena hodlá spáchat sebevraždu kvůli svému milenci… Příběh o nikdy nedoručeném dopisu, na který adresát čekal celý život. Nejnovější a nejautobiografičtější dílo slavného španělského spisovatele.

Zapomenutý falangistický spisovatel, vdovec, píše ve svém víkendovém domě na pláži paměti, v nichž se snaží zamaskovat politické zkompromitování s bývalým režimem a zamlžováním určitých okolností jim dodává poetické kouzlo. Do poklidného stereotypu a rezignace však přijíždí jeho nestydatá neteř Mariana se svým přítelem fotografem. Přes den se Mariana miluje nebo hádá se svým přítelem, kouří a chodí na procházky, z nichž si do strýcova domu často přivádí náhodné známé. V noci pak pomáhá strýci s přepisováním pamětí a nahá s ním vede vášnivé debaty v posteli, končící často až se svítáním. V pamětech a ve vyprávění spisovatele se postupně odkrývá jeho mládí, vztah ke dvěma sestrám – pozdější manželce a její sestře, matce Mariany. Spisovatel pod vlivem Marianiných otázek bilancuje svůj život a čím dál víc se oddává erotickým fantaziím o ní i její matce. Když se obě ženy ve víkendovém sídle setkají, má to pro spisovatele fatální důsledky, které mohou vést až k sebevraždě. Intimně laděný román, který byl ve své době šokující, působí dodnes nebývale otevřeně.

Román lásky chudého mladíka z periférie a bohaté studentky. Na pozadí milostného vztahu mladé dvojice plného neupřímnosti a předstírání podává spisovatel brilantní analýzu a břitkou kritiku španělské společnosti 50. let. Konfrontuje svět předměstských zlodějíčků s bezvýchodným pseudoradikalismem univerzitních studentů a obě společenské vrstvy soudí stejně nemilosrdně.

Dentro de la obra de Juan Marsé, Últimas tardes con Teresa ocupa un lugar especial y muy significativo, pues en ella se dan cita todos los elementos de su particular mundo narrativo, la geografía de su enorme talento. A lo largo de sus páginas nos encontramos con dos personajes cuya larga y feliz estancia entre los lectores les ha convertido, como siempre ocurre con los grandes tipos de la literatura, en mitos, encarnaciones de su tiempo. Teresa, muchacha rebelde, universitaria e izquierdista, hija de la burguesía catalana; y el inmigrante, chava, murciano y ladrón de motos llamado Pijoaparte viven una historia de amor que refleja todas las contradicciones de una época, el esplendor, la miseria y la mediocridad de las clases sociales, la ingenuidad del compromiso fácil y la amargura y el resentimiento de los perdedores, habitantes de un exilio interior en el que, forjados en tantas derrotas, sueñan como niños

Cualquier mujer sentada en un bar de alterne a la espera de clientes sabe que el comportamiento de un hombre que lo ha perdido todo menos la vida es un misterio. Quien no se lo crea, que vaya y pregunte a las chicas del Lolita's Club, un tugurio de periferia cerca de Barcelona donde Nancy, Bárbara y Milena venden caricias a granel, mientras doña Lola atiende la barra y despacha con los chulos de turno.

Un hito en la historia de la literatura española. La primera novela de un entonces prometedor Juan Marsé, en verdad una obra ya adulta. El mundo de esta primera figura de las letras plasmado en esta expresiva pintura de una clase media de posguerra, a través de las relaciones entre sus desorientados hijos. El universo de Marsé en sus inicios.

Por una vez, en el viejo escenario que los incondicionales de Marsé ya conocen a la perfección, la realidad no se ve enriquecida por fantasías tejidas a base de negar o tergiversar la propia realidad. Esta vez, el marco habitual va a ser enriquecido por una aventura "de verdad", pues uno de los personajes habituales partirá hacia Shanghai con una misión muy arriesgada, en el curso de la cual habrá de enfrentarse a nazis sanguinarios, pistoleros sin piedad y mujeres fatales que le salen al paso en los más sórdidos cabarets de la ciudad prohibida. Que, en definitiva, no quede claro si el héroe vivió o no de verdad las peripecias que se le atribuyen poco importa, pues mientras tanto nace ante los ojos del lector una estupenda novela de aventuras, con todos los alicientes del género.

Kráčajú zvoľna za hviezdnatej septembrovej noci po mäkkom koberci z konfiet a serpentín opustenou ulicou, ozdobenou množstvom girlánd, farebných papierikov a poškodených lampiónov.