Rudolf Havel Pořadí knih (chronologicky)

Komplexní literárněhistorická monografie o interpretačnězřejmě nejsložitější osobnosti české poezie dvacátého století sleduje v deseti rozsáhlých, vnitřně bohatě členěných kapitolách všechny básníkovy zásadní životní a literární peripetie, literární kontext i dobové přijetí jeho díla. Kniha je doplněna poznámkovým aparátem, široce fotograficky dokumentovanými kalendárii života a díla, důkladnou personální bibliografií,anglickým résumé a přehlednými rejstříky autorů i děl.

Svazek obsahuje výbor z nejlepších textů Morgensternovy sbírky z roku 1905 "Šibeniční písně". Kniha nonsensových hříček, náladových grotesek i absurdních motivů, které okouzlují svou hravostí, fantazií a jazykovým vtipem.

Vladimír Justl uspořádal z pozůstalosti vynikajícího editora české literatury obsáhlý svazek básnických překladů, na nichž zaujme jak jejich šíře, tak pozoruhodná kvalita. Vedle Puškina, Rilka, Joyce a dalších básníků jde zejména o rozsáhlý soubor překladů Christiana Morgensterna.

Souborné vydání básnické žně jednoho z největších moderních českých básníků zahrnuje poezii prvního dvacetiletí autorovy tvorby. Představuje klasickou hodnotu naší literatury. 1. vydání tohoto souboru sestaveného Rudolfem Havlem s doslovem J. M. Tomeše.

Herec v netradičnej úlohe spoluautora knihy - korešpondencia Ladislava Chudíka s básnikom Jaroslavom Seifertom ...

Krameriův překlad ezopských bajek podle vydání z roku 1815.

Tři prózy - novela, obrázek a romaneto - vzniklé těsně po první světové válce, zpodobují tragické příběhy lidí, kteří prohrávají životní zápas úskokem osudu ve chvíli, kdy počínají věřit ve své síly.

Heuristická práce, jež zpochybňuje vžitou představu, že Máchova cesta do českého literárního vědomí začala dvě desetiletí po jeho smrti, soustřeďuje v chronologickém uspořádání kolem textu Máje všechny máchovské dokumenty z uvedeného období, mezi nimi i řadu dokumentů dosud nezvěstných nebo neznámých, a dokumentuje Máchův vstup do literárního a společenského kontextu mnohem dříve.

Jde o Vančurovo vrcholné dílo, přestože je nedokončené. Vančura v něm vyjádřil osobitým básnickým viděním přesvědčení o nezdolnosti a vnitřní síle českého národa, jeho vzdělanosti a jazyku.

Stať, v originále nazvaná Geschichte der böhmischen Pikarden und Adamiten, vyšlá původně v Aktech Královské české společnosti nauk, vyšlá samostatně k 150. výročí autorova úmrtí. Jedná se o vyvrácení dvou dobových iluzí - že východočeští blouznivci (marokáni, nebo také děti čistého živého), jsou deisté ve smyslu deismu Voltairova, Lessingova a Herderova; a o iluzi, že tito, stejně jako kdysi čeští bratří, mají něco společného s adamitskými orgiemi. Ústřední tezí je to, že čeští pikarti nemají nic společného s Pikardií, ale s beghardy a že adamité nemají s opravdovým pikartstvím a s jednotou českých bratří nic společného. S předmluvou Františka Palackého, poznámkami autora a doslovem překladatele.

Kniha vyšla k 100. výročí úmrtí Františka Palackého. Jedná se o útlou knížečku nezvyklého formátu (8,5 x 14.5 cm). Kniha obsahuje stručný přehled starých dějin. "Doba předslovanská" "Věk slovanskopohanský", "Čech křesťanské", "Čechy knížecí a královské s převahou ještě řádův slovanských", Královská říše česká s převahou řádův feudálních". Dějiny doby střední "Původ a počátky rozbrojův církevních", "Věk poděbradský", "Věk jagiellovský". Součástí je doslov Jaroslava Charváta a slovníček zastaralých výrazů. V ediční poznámce se píše, že tento stručný přehled byl napsán pro heslo Čechy do Riegrova Slovníku naučného (2.sv.,1861), kde vytvořil první část oddílu Dějepis. Jedná se o přehledný výklad, kterým F.P. mistrně vyjádřil na několika stránkách obsah svého obsáhlého díla, jemuž se věnoval půl století.

Výbor obsahuje povídky z vrcholného autorova tvůrčího období - Zvony mého kraje, Kosmas, Počátek Kutných Hor, Zbraslavská povídka o opatu Martinovi, Dobrá míra, Brusič nožů, Občan Don Quijote.

Období českého národního obrození patří mezi nejdůležitější i nejdiskutovanější etapy naší minulosti. Kritice bývá podrobováno právě za to, co je jindy oceňováno jako jeho největší přínos – zrod a upevnění moderní české, na jazyce založené národní identity. Kritickým názorům se nevyhnul ani zřejmě nejvýznamnější (spolu s Františkem Palackým) představitel druhé, tzv. preromantické fáze obrození Josef Jungmann. Autor přelomového pětidílného česko-německého slovníku, v němž položil základy dnešní české slovní zásoby, stejně jako základních dějin české literatury, překladatel řady klíčových textů literatury evropské, byl ve své době téměř nezpochybnitelnou autoritou. Doc. Robert Sak, autor několika monografií (mimo jiné životopisu F. L. Riegra) přibližuje titulní postavu především jako příběh života naplněného neúnavnou prací, odehrávajícího se v souřadnicích kulturního a společenského života jeho doby a ve stálé spolupráci s dalšími významnými postavami českého národního života – J. Dobrovským, F. Palackým, P. J. Šafaříkem a dalšími. Vykresluje však také „druhý život“ Jungmannův, hodnocení (mnohdy rozporná), jimž se dostávalo a dostává této významné osobnosti našich dějin.

Nikola Šuhaj loupežník : Golet v údolí : Hory a staletí Text připravil Rudolf Havel

Zpracování staroindických bajek ze sbírky Pančatántra od Eduarda Valečky.

Druhé vydání souboru statí zabývajících se problematikou přípravy kritických edic nové české literatury a teoretickými i praktickými otázkami, které doprovázejí vydávaný text od počáteční fáze rukopisu až k jeho definitivní tištěné podobě. Autoři publikace - kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu pro českou literaturu - zasazují problematiku ediční praxe do širšího rámce textologického. Publikace je důležitou příručkou pro každého, kdo se rozhodne vydávat literární text.

Kniha kromě historické povídky: Za ranních červánků (nejzdařilejšího díla spisovatele, jejž F.X. Šalda označil za "prvního našeho intensivnějšího slovesného umělce v próze" a v němž spatřoval vzdálenějšího předchůdce Vladislava Vančury) vypravující o Josefu Dobrovském další jeho prózy: Rozptýlené kapitoly, Páter Antonín, Jehla, Baron Krušina, Tatínkovy hodiny, Z tlumoku starého komedianta a Bez lásky.

Příběhy ze Starého zákona; autor vynechal vysloveně náboženské pasáže, bohoslužebné poučky a didakticko- náboženské části. Zaměřil se na kapitoly, které vyprávějí o historii, o společenských a politických poměrech, o politickém zřízení a o způsobu myšlení jednoho ze starověkých národů. Dílo zobrazuje utrpení a pronásledování starožidovského národa. V době okupace Československa nacisty má být výzvou k odporu a ke statečnosti.... celý text

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Básnická sbírka významného básníka českého symbolismu

V tomto románě se seznámíme s osudem Jana Kostky od 90. let 19. stol. až po první republiku. Dílo je laděno silně protiválečně.

První z publikací k blížícímu se stému výročí spisovatelčiny smrti (21. ledna 1862). Ze vzpomínek současníků, čelných spisovatelů i prostých, neznámých lidí vyrůstá obraz její podoby tělesné a duševní i společenského prostředí, ve kterém žila a pracovala.

Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“. Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené. Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Jiráskova povídka Na Chlumku je vlastně první prací našeho velkého spisovatele, kterou mu doprovodil svými kresbami jeho přítel Mikoláš Aleš. Ilustroval ji v září roku 1888. Poprvé vyšla v roce 1889 v knize Našim dětem.

Deset poetických záběrů, psaných v l. 1932-34, o životě lidu v bývalé Podkarpatské Rusi, kde se udržovaly staré patriarchální společenské formy.

Soubor povídek z Podkarpatska, jejichž děj se odehrává v izolovaném prostředí židovské obce, kde lidé žijí po staletí neměnným způsobem uprostřed pověr a zaostalosti.

Přehled dějin české literatury - od počátků v době raného středověku až po druhou světovou válku. Příručka se nezaměřuje pouze na krásnou literaturu, ale věnuje se rovněž novinářství, vývoji literární kritiky či literárnímu dějepisectví. Zkrácené znění podle 4. vyd. Přehledných dějin literatury české upravili Rudolf Havel a Antonín Grund.