William Seabrook

William Seabrook se narodil luteránskému duchovnímu Williamu Levinovi a Myře Phelps (rozené Buehlerové) Seabrookovým na den narozenin prezidenta Washingtona, a to 22. února 1886, ve Westminsteru v americkém státě Maryland. Jeho pra-pra-pradědeček z matčiny strany Petr Buehler byl biskupem Moravian Brethren, americké křesťanské sekty odvozující svůj původ od naší Jednoty bratrské a v mládí působil jako misionář mezi Indiány a černochy. Intenzívně se zajímal o okultní vědy a nejednou mu proto hrozilo i sesazení z této funkce. Své stanovisko hájil tím, že magické praktiky studuje jen proto, „aby s ďáblem mohl bojovat jeho vlastními zbraněmi". Seabrook byl přesvědčen, že právě po tomto předkovi zdědil všechny své sklony a vzpomínal na něj i ve své poslední knize An Analysis of Magic and Witchcraft, vydané roku 1940. V mládí studoval po jistý čas v Pensylvánii a Virginii; akademický diplom „Master of arts" získal na fakultě v Newberry v Jižní Karolíně roku 1906. Po nějaký čas působil jako novinář a roku 1908 odjel do Švýcarska, kde pokračoval ve studiích filozofie a metafyziky na univerzitě v Ženevě. Po dvou letech toulek Evropou vrátil se do Atlanty ve státě Georgia, kde s úspěchem řídil jistou reklamní agenturu. Roku 1912 oženil se poprvé, s Katherine Pauline Edmondsonovou. Za dva roky nato, při vypuknutí první světové války, vstupuje dobrovolně jako vojín do francouzské armády a je v bitvě o Verdun zasažen otravným plynem. Navrací se do Spojených států, kde povzbuzován samotným H. L. Menckenem, začne svou spisovatelskou a žurnalistickou dráhu, a to hned jako reportér slovutných New York Times, které po dobu sedmi let zásobuje mnoha přitažlivými příspěvky. Roku 1924 odjíždí se svojí ženou do Arábie, odkud se zakrátko dostane i mezi podivuhodnou sektu jezídů v horách divokého Kurdistánu. O zážitcích mezi tamními domorodci, beduíny, drúzy a derviši vydává posléze knihu Adventures in Arabia (1927). Krátce poté navštíví Haiti, kde nachází podklady pro další knihu The Magic Island (1929), která v českém překladu (pod názvem Ostrov černých kouzel) poprvé vychází o sedm let později. Největší čtenářský ohlas získala si ovšem jeho další kniha Jungle Ways (Zvyky džungle) z roku 1931, se sugestivním popisem kanibalské pečeně. „Lidské maso chutná jako dobré, správně připravené telecí," tvrdí zde její autor. Povzbuzen čtenářským úspěchem vydává brzy opět další knihu Air Adventure (1933), popisující tentokrát nevšední letecký výlet z Paříže až do severomalijského Timbuktu. V tomto městě poznává Seabrook mimořádně zajímavého muže Pére Yakoubu, jehož nevšední životní příběh vylíčí v další své knize nazvané The White Monk of Timbuctoo (1934). V této době propadá již Seabrook těžkému alkoholismu, mnohdy nestačí mu ani dvě láhve těžkého drinku denně. Dostává se brzy do tak špatného fyzického i psychického stavu, že je nucen absolvovat šestiměsíční ústavní léčbu. Její průběh popíše pak v knize Asylum (Azyl) z roku 1935, a to tak sugestivně, že mu tato publikace vynese větší popularitu než kterákoliv jiná. Po jejím vydám obdrží stovky dopisů od podobně postižených alkoholiků nebo jejich rodin, kteří žádají o další podrobné informace o zmiňovaném sanatoriu. Dalším jeho počinem na cestě ke střízlivosti byla kniha These Foreigners (Cizinci) vydaná po třech letech. Obsahuje soubor pěti studií o cizích přistěhovalcích do Spojených států a zamyšlení nad jejich přínosem americké kultuře. Roku 1934 se William Seabrook rozvedl, avšak již následující rok se znovu oženil, tentokrát s Marjorií Muir Worthingtonovou. (Jeho první žena si na oplátku vzala bývalého manžela paní Worthingtonové — Lymana). Tato druhá Seabrookova žena, mimořádně hezká, vysoká bruneta, byla rovněž úspěšnou a populární spisovatelkou. Proslulý fotograf a malíř Man Ray, který oba manžele poznal v Paříži, vzpomíná na podivné výstřelky jejich života: na jakési prodejné děvče, které Seabrookovi drželi v domácí kleci a dovolovali mu jíst pouze z misky pro psa na podlaze, a také na zvláštní límec z těžkého matového stříbra, který na přání Williama nosila paní Marjorie okolo krku. Ve Spojených státech žili manželé Seabrookovi po nějaký čas na osmiakrové farmě poblíž Rhinebecku ve státě New York. Po čase ale rozpadlo se i toto spisovatelovo manželství a on si do svého originálně zařízeného ranče přivedl novou ženu. Zdá se však, že ani ona mu nepřinesla mnoho štěstí. Vzájemné neshody a konzum alkoholu se stále stupňovaly, až jednoho dne William Seabrook, pomocí většího množství barbiturátů, spáchá sebevraždu. Za nejpravděpodobnější den jeho skonu je pokládáno 20. září 1945...