František Krejčí Knihy

Ústředním tématem je autorovi filozofie H. Spencera, A. Schopenhauera, A. Nietzscheho a L. N. Tolstoj. Autor rozebírá současné směrování filosofie z hlediska materialismu a mysticismu, rozebírá pozitivismus, novokantismus a idealismus.

Denník - Ilustrovaná kronika legionáře Františka Krejčího. František Krejčí byl do války odveden v únoru 1915, během Burusilovovy ofenzivy ho v červnu 1916 zatkli na východní frontě a v listopadu 1917 vstoupil do čs. legií, se kterými absolvoval celou sibiřskou anabázi. Po celou dobu si vedl deník, v němž zachytil atmosféru a boje v rakousko-uherské armádě v Rusku a Itálii, zajetí kozáky, práci na velkostatku v okolí Oděsy, vstup do legií, ústup z Ukrajiny po bolševické revoluci a brestlitevském míru, boje a život na Transsibiřské magistrále, smrt bratra Josefa a cestu s 18. lodním transportem do svobodné vlasti. V textu neskrývá kritický postoj k vedení armády v závěru působení v Rusku a k chování důstojníků během plavby domů. František Krejčí byl také talentovaným malířem, text tak doprovází několik desítek maleb zachycujících život na frontě, hroby kamarádů, ruskou přírodu i prosté lidi, se kterými se během své dlouhé poutě setkal.

Bohatě dokumentovaná publikace o dějinách české knihy od středověkých počátků do r. 1949.

Publikace podává podrobný popis vývoje filosofie od počátku 19. století do 1. světové války. Je rozdělena do sedmi oddílů 1. Povšechná chrakteristika filosofie 2.Positivismus 3.Směry idealistické a pragmatické 4.Expresionismus 5.Realismus 6.Filosofie hodnot 7.Mysticismus

Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu.