Antonín Rezek

Antonín Rezek byl český historik, pedagog a politik .

Antonín Rezek se původně vyučil hodinářem, vše ho ale táhlo k historii. Vystudoval dějiny na pražské univerzitě. Jiz za studií se seznámil s V. V. Tomkem, s nímž pak spolupracoval na monumentálních dějinách Prahy .

Po ukončení studií pracoval Antonín Rezek od roku 1875 v archivu Českého muzea. Po získání doktorátu filozofie vyučoval několik let na univerzitě v Praze. Po rozdělení univerzity v roce 1882 se stal mimořádným profesorem všeobecných dějin. V roce 1888 nastoupil na místo svého bývalého učitele V. V. Tomka na stolici rakouských dějin. Zabýval se zejména českými politickými dějinami 16. a 17. století a dějinami českého náboženského hnutí. Mnohdy byl již ve své době považován za jednoho z pokračovatelů F. Palackého.

V roce 1883 založil Antonín Rezek Sborník historický a po jeho zániku byl v roce 1895 při vzniku Českého časopisu historického, který s J. Gollem dva roky redigoval a jenž je dosud nejprestižnějším časopisem pro historické vědy u nás.

Společenské a politické zájmy Antonína Rezka předurčovaly i jeho životní osudy. V roce 1896 mu byla nabídnuta z Vídně vysoká funkce ministerského rady na ministerstvu vyučování. Funkci přijal a setrval ve vládních službách v letech 1900-1903 i jako ministr pro české záležitosti. V roce 1903 z vlády vystoupil velmi zklamán a rozčarován nevstřícným vztahem Vídně k českým záležitostem. Nahradil ho pak staročech Antonín Randa.

Ve svých padesáti letech, oslabován duševní chorobou, odešel Antonín Rezek z veřejného života do ústraní, vědecky se již aktivně neprosazoval a záhy zemřel.