Další z fotografických počinů tohoto protagonisty barokního ježdění. Fotografie z let 1997 - 2002 jako vždy zachycují nejen okamžiky ze života Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, ale i atmosféru, tak těžko fotoaparátem zachytitelnou. Potěší každého milovníka kladrubského chovu. Doplněno českými a německými texty a seznamem zaměstnanců obou hřebčínů - v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech.
Napsat takto cílený text může být chápáno jako opovážlivést. V pozadí mého úmyslu je nehynouví přesvědčení o ceně vzdělání pro člověka. Akademické jezdectví je uzavřená věda, jen těžko v ní lze objevit něco nového. Určitě je ale možné postavit známé skutečnosti do nových souvislostí. Vstupujeme do století informace. I jezdectví do něj vstupuje a přísluší mu mít elegantní a přesnou doktrinu, kterou osloví bystrého adepta. Za posledních tři sta let bylo o jezdectví napsáno asi dvacet uchvacujících objevných chápajících knih. Všechy jsou pro vzdělance. Někteří se stali vzdělanci poté, co je důkladně prostudovali
Představení nejstaršího velkého a jednoho z největších hřebčínů na světě - Národního hřebčínu v Kladrubech nad Labem a jeho geneticky jedinečného, starokladrubského koně.
Kůň je nejlepší pes, parafrázoval kdysi G. B. Shaw známé úsloví o nejlepším příteli člověka, čímž chtěl vytknout zvláštní povahu tohoto živočicha. Koně a člověka váže prastarý vztah sahající hluboko do historie. Kůň představoval jak symbol nespoutanosti, tak bezpečí, umožňuje člověku možnost rychlého přesunu, ale i požitku z jízdy volnou krajinou, kdy zakouší pocit osvobození. Podobně jako na psy na ně nahlížíme nikoli jen z pohledu užitkovosti, ale vnímáme i jejich krásu a cosi jako povahové rysy. Považujeme je tedy za jedinečné bytosti, které dokáží projevovat emoce, tedy jsou pro nás zvláštním druhem "lidí".
• Z historie vývoje koně, o jeho úloze v lidských dějinách, o vztahu člověka a koně. Využití koně (boj, hry, zemědělství, sport). Zajímavá kapitola o zvláštních schopnostech koní. • Fotografie, náčrtky, mapky, rejstřík.
Kniha byla vydána jako katalog ke stejnojmenné výstavě. Bojovat se nemusí pouze na poli válečném, slavnosti nemusí být pouze jednoduchou radovánkou. V Evropě 2. pol. 17. stol. řinčely nejenom zbraně, ale také podkovy koní dvou panovníků. Ludvík XIV. a Leopold I. se neutkali pouze v bahně bojišť, ale také v písku arén a na prknech jevišť. Ve jménu státní a panovnické propagandy skládali přední komponisté oslavné árie, architekti vytvářeli spektakulární scény, zpěváci pěli, koně a tanečníci tančili a umělci dokumentovali. Obrazové a grafické přepisy slavností se z Paříže a Vídně šířily po celé Evropě. Na císařském dvoře ve Vídni byly každý rok psány nové opery a představení, nezřídka prezentujících císaře, jeho manželku či dvořany v rolích mytologických hrdinů.
Výstava představí obrazovou a grafickou dokumentaci těchto slavností, dvorskou hudbu a konečně architekty, malíře, grafiky, skladatele, nakladatele a celou řadu dalších, kteří s odznaky svých profesí stáli v pozadí za přepychovými kulisami barokního spektáklu.
Fotografie a text představují ušlechtilou historickou českou rasu starokladrubských kočárových koní. Jsou doplněny stručnou historií jejich chovu a osudů kladrubského hřebčína
