Další z fotografických počinů tohoto protagonisty barokního ježdění. Fotografie z let 1997 - 2002 jako vždy zachycují nejen okamžiky ze života Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, ale i atmosféru, tak těžko fotoaparátem zachytitelnou. Potěší každého milovníka kladrubského chovu. Doplněno českými a německými texty a seznamem zaměstnanců obou hřebčínů - v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech.
Napsat takto cílený text může být chápáno jako opovážlivést. V pozadí mého úmyslu je nehynouví přesvědčení o ceně vzdělání pro člověka. Akademické jezdectví je uzavřená věda, jen těžko v ní lze objevit něco nového. Určitě je ale možné postavit známé skutečnosti do nových souvislostí. Vstupujeme do století informace. I jezdectví do něj vstupuje a přísluší mu mít elegantní a přesnou doktrinu, kterou osloví bystrého adepta. Za posledních tři sta let bylo o jezdectví napsáno asi dvacet uchvacujících objevných chápajících knih. Všechy jsou pro vzdělance. Někteří se stali vzdělanci poté, co je důkladně prostudovali
Představení nejstaršího velkého a jednoho z největších hřebčínů na světě - Národního hřebčínu v Kladrubech nad Labem a jeho geneticky jedinečného, starokladrubského koně.
• Z historie vývoje koně, o jeho úloze v lidských dějinách, o vztahu člověka a koně. Využití koně (boj, hry, zemědělství, sport). Zajímavá kapitola o zvláštních schopnostech koní. • Fotografie, náčrtky, mapky, rejstřík.
Kůň je nejlepší pes, parafrázoval kdysi G. B. Shaw známé úsloví o nejlepším příteli člověka, čímž chtěl vytknout zvláštní povahu tohoto živočicha. Koně a člověka váže prastarý vztah sahající hluboko do historie. Kůň představoval jak symbol nespoutanosti, tak bezpečí, umožňuje člověku možnost rychlého přesunu, ale i požitku z jízdy volnou krajinou, kdy zakouší pocit osvobození. Podobně jako na psy na ně nahlížíme nikoli jen z pohledu užitkovosti, ale vnímáme i jejich krásu a cosi jako povahové rysy. Považujeme je tedy za jedinečné bytosti, které dokáží projevovat emoce, tedy jsou pro nás zvláštním druhem "lidí".
Kniha byla vydána jako katalog ke stejnojmenné výstavě. Bojovat se nemusí pouze na poli válečném, slavnosti nemusí být pouze jednoduchou radovánkou. V Evropě 2. pol. 17. stol. řinčely nejenom zbraně, ale také podkovy koní dvou panovníků. Ludvík XIV. a Leopold I. se neutkali pouze v bahně bojišť, ale také v písku arén a na prknech jevišť. Ve jménu státní a panovnické propagandy skládali přední komponisté oslavné árie, architekti vytvářeli spektakulární scény, zpěváci pěli, koně a tanečníci tančili a umělci dokumentovali. Obrazové a grafické přepisy slavností se z Paříže a Vídně šířily po celé Evropě. Na císařském dvoře ve Vídni byly každý rok psány nové opery a představení, nezřídka prezentujících císaře, jeho manželku či dvořany v rolích mytologických hrdinů.
Výstava představí obrazovou a grafickou dokumentaci těchto slavností, dvorskou hudbu a konečně architekty, malíře, grafiky, skladatele, nakladatele a celou řadu dalších, kteří s odznaky svých profesí stáli v pozadí za přepychovými kulisami barokního spektáklu.
Fotografie a text představují ušlechtilou historickou českou rasu starokladrubských kočárových koní. Jsou doplněny stručnou historií jejich chovu a osudů kladrubského hřebčína
