A Woman in Berlin is the astonishing and deeply affecting diary of a woman fighting for survival amid the horror and inhumanity of war. Begun on 20 April 1945, the day Berlin first saw the face of war and ending on 22 June 1945, the anonymous author describes life within the falling city as it was sacked by the Russian army.
V Gdaňsku, městě s tisíciletými dějinami, se vždy těsně stýkaly a často i prolínaly různé kultury, jazyky a náboženství. Chwin odhaluje především poměrně nedávnou minulost a stopy, které za sebou nechali němečtí obyvatelé Svobodného města Gdaňsk. O jednom z nich, jenž je ovšem fiktivní literární postavou, píše ve svém dosud nejlépe přijatém románu Hanemann (1995). V tomto mnohovrstevném díle autor vypráví příběh gdaňského profesora anatomie, který po smrti své životní lásky upadá do hluboké deprese, stává se „živou mrtvolou" bez chuti do života, pudu sebezáchovy a odvahy, zároveň však není ani schopen spáchat sebevraždu. Je svědkem mnoha dramatických událostí, včetně zničení Gdaňska na konci druhé světové války a převzetí města polskou správou. Veškeré dění však sleduje bez zájmu, jako by se ho netýkalo. Z letargie ho vytrhne až mladá žena, která se do města přistěhovala z východu bývalého předválečného Polska. Je stejným ztroskotancem a její pokus o sebevraždu, jemuž Hanemann zabránil, je zlomovým okamžikem v jeho životě.
A tour of Germany after reunification provides anecdotes of the West German people, an East German baker, Bavarian yodelers, Stalinist functionaries, and Western capitalists