Milan Koman
Profesor Milan Koman se narodil 9. května 1932 v Českém Brodě. Tam také v letech 1943–51 vystudoval reálné gymnázium. Studium na matematicko-fyzikální fakultě v oboru učitelství matematika – deskriptivní geometrie ukončil diplomovou prací Topologické k-lineály, kterou ve zkrácené verzi publikoval v roce 1958 v Časopise pro pěstování matematiky. Od té doby profesor Koman pravidelně publikuje matematické i didaktické práce. V obou případech se zabývá především kombinatorikou, v didaktice matematiky také pojetím matematiky na základní a střední škole. Hlavní oblastí vědeckého zájmu Milana Komana v matematice je kombinatorická teorie grafů. Od roku 1960 vedl více než deset let pražský seminář teorie grafů, kde spolupracoval zvláště s Jiřím Sedláčkem a Jaroslavem Blažkem. Zabýval se zejména obtížnou problematikou průsečíkových čísel grafů. Studium těchto otázek probíhalo intenzivně od 60. let minulého století (iniciovali ho matematici Zarankiewicz, Turán a Erdös). O co jde: Graf lze v rovině nebo na jiné ploše realizovat různými způsoby. Již ze 30. let je známa nutná a postačující podmínka, kterou splňují grafy, jež lze v rovině realizovat tak, aby se jejich hrany neprotínaly, jinými slovy, grafy s průsečíkovým číslem 0 (tzv. rovinné grafy). Vzniká tak obecnější otázka, jaký je pro daný graf (na dané ploše) minimální možný počet průsečíků hran, tzv. průsečíkové číslo (crossing number). Milan Koman stanovil odhady průsečíkového čísla pro určité třídy grafů na plocháchrodu 0, 1 a 2. Jako první se zabýval průsečíkovými čísly na neorientovaných plochách, v projektivní rovině a na Kleinově láhvi. Jeho výsledky vzbudily mezinárodní ohlas a byly hojně citovány. V oblasti vyučování matematice patří Milan Koman spolu s Karlem Hrušou, Janem Vyšínem, Josefem Kittlerem a Františkem Kuřinou k nejvýraznějším osobnostem, které se podílely na tzv. „modernizaci vyučování matematice na základní škole. Byl u zrodu Kabinetu pro modernizaci vyučování matematice Matematického ústavu ČSAV a autorem nebo spoluautorem řady pokusných učebních textů, které se později staly základem pro ucelenou řadu učebnic, které začaly být vydávány po roce 1989. Základní vývojovou tendenci v didaktické práci profesora Komana můžeme charakterizovat jako přechod od soustředění na obsah vyučování ke studiu problematiky příspěvku matematického vzdělávání k rozvoji osobnosti žáků, jejich matematické i všeobecné kultury i vzdělanosti. Tento trend je výrazně patrný v pracích profesora Komana zaměřených na problematiku uchopování situací týkajících se pojmového komplexu pravidelnosti – závislosti – funkce. Významné výsledky své práce v této oblasti publikoval profesor Koman např.v časopise Teaching Mathematics and its Applications a v příspěvcích na mezinárodních konferencích o vyučování matematice. Od roku 1956 se profesor Koman přímo či nepřímo podílí na přípravě budoucích učitelů matematiky a učitelů pro první stupeň základní školy, od roku 1990 jako docent v oboru matematika a od roku 1991 jako profesor v oboru didaktika matematiky a vedoucí katedry matematiky a didaktiky matematiky na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V posledních letech přednáší především teorii množin a didaktiku matematiky pro studenty učitelství pro první stupeň základní školy a vede semináře z metod řešení matematických úloh. Vyžaduje-li to situace na katedře, neváhá převzít přednášky a cvičení i v jiných kurzech, naposledy to byly v zimním semestru školního roku 2001–2002 přednášky a cvičení ze syntetické geometrie. Je autorem nebo spoluautorem několika vysokoškolských učebnic a učebních textů. Profesor Koman se také intenzívně věnuje práci s nadanými a talentovanými studenty a vede k této činnosti i své studenty a doktorandy. V 70. letech vedl řadu studentů v soutěži věnované studentské vědecké činnosti, šest z nich postoupilo do celostátního kola, tři z nich získali první místo. Od roku 1960 se profesor Koman podílí na přípravě matematické olympiády. Přednášel na mnoha letních školách pro talentované žáky v matematice i na seminářích, kde se připravovali vítězové celostátního kola na účast v mezinárodním kole matematické olympiády. Od roku 1984 pracoval v Ústředním výboru Matematické olympiády, je autorem ročenek Matematické olympiády i několika svazků v edici Škola mladých matematiků. Z jeho podnětu vznikla v roce 1985 první týmová matematická soutěž pro žáky základní školy s rozšířeným vyučováním matematice. Soutěž je organizována dodnes a na její přípravě se podílejí mimo jiné i budoucí učitelé matematiky a doktorandi v oboru didaktika matematiky. Za práci s talentovanými žáky a studenty obdržel profesor Koman řadu vyznamenání především od JČMF. Profesor Koman je členem oborové rady Didaktika matematiky pro doktorandské studium na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a byl členem oborové rady Obecné otázky matematiky a informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je školitelem doktorandů v oboru didaktika matematiky. Profesor Milan Koman se v plné práci dožívá sedmdesáti let. Rozhodl se sice odejít z funkce vedoucího katedry matematiky a didaktiky pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ale na katedře dále zůstává, aby se mohl věnovat nejen výuce, ale především svým diplomantům a doktorandům. My se těšíme, že se bude i nadále podílet také na vědecké práci katedry a že i nadále budeme od něho při různých příležitostech dostávat přání se zajímavými matematickými úlohami.
dml.cz