Strhující, promyšlený a brilantně napsaný příběh, který byl rovněž úspěšně zfilmován, patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co Frederick Forsyth napsal – Den pro Šakala se ve svém žánru stal klasikou a vstoupil do dějin literatury jako určující a současně nepřekonatelný mezník ve vývoji politického thrilleru. 1. vydání.
Z díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava vydáváme čtyři díla mravoučná a polemická, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním. Texty jsou opatřeny bohatým poznámkovým aparátem a propracovanými vysvětlivkami. Svazek obsahuje polemiky a traktáty: O původu jednoty bratrské a řádu v ní (1547), Spis o zraku, jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním, sobě neb jiným škoditi může (1550), Corrolarium additum anno 1567 die 17. Februari (tzv. Filipika proti misomusům, 1567), Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelův (1571). Součástí svazku je také komentář, který umožňuje i čtenáři, jenž není podrobně obeznámen s českou literaturou šestnáctého století, lépe porozumět vydávaným dílům.
Přelomová kniha v pohledu na metaforu a také jedno ze základních děl takzvané kognitivní vědy. Poprvé vyšla v roce 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků. Metafora byla od Aristotela chápána jako inovace v rámci jazyka; autoři Metafor však soudí, že je to jazyk, jenž se děje v rámci metafor, a tudíž že metafora ne představuje pojem pro „ozvláštnění“ naší každodenní reality, ale je spíše jejím modelem. Metafory se podle Johnsona a Lakoffa stávají prvotními koncepty, jimiž se setkáváme se světem, se sebou samými, jimiž si organizujeme zkušenost a díky nimž jsme schopni naše pojmy utřiďovat. Autoři vycházejí z nejběžnějších příkladů našich každodenních situací, v nichž se snaží hledat příbuzné skupiny a analyzovat způsob, kterým jsou tyto skupiny vnitřně pořádány. Styl a argumentace jsou velmi jasné, logické, opřené o minimum speciálních pojmů. Metafory představují knihu, která zasahuje do několika oborů: lingvistiky, filozofie (teorie poznání), literární teorie, estetiky, kulturní antropologie, sociologie, psychologie a teorie modelování.
Komika nejlepšího románu z univerzitního prostředí, inspirovaného autorovými osobními zkušenostmi, nestojí jen na rozdílech anglického a amerického univerzitního systému, ale především na situacích, v nichž se ocitne anglický pedagog coby hostující profesor v Kalifornii, a jeho americký kolega, působící dočasně v Anglii. Univerzitní profesor, literární vědec, kritik a esejista David Lodge (1935) se proslavil především jako autor humoristických próz.... celý text
Proč by si londýnský úředníček pan Pooter, fanatický ctitel vžitého pořádku a skladatel „vtipných“ slovních hříček, nemohl psát deník? Není sice žádná veličina a nepřitahuje pohledy veřejnosti, ale důležitý se cítí jako málokdo. Dokonalost není maličkost, a v jejím jménu čelí pan Pooter neochvějně posměškům přátel, potížím s řemeslníky a se sousedy, nezvedenostem a neuctivým hláškám líného syna Lupina i odevzdanosti své Karličky a ředevším svým vlastním trapasům. Takový už je holt život. Samolibost, příčinu většiny trablů, autorovi(a možná i sobě) nakonec rádi odpustíme, klasický laskavý anglický humor je totiž osvobozující. „Lituji pouze, že jsem si deník nezačal psáti již v mládí,“ povzdechne si pan Pooter – a s ním i my, jeho čtenáři!
Veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století, se nesporně řadí k stěžejním dílům české hagiografické literatury. Překvapuje nejen promyšlenou instrumentací textu, alegoričností, obrazným viděním a barevnou symbolikou, ale též úsilím o psychologickou motivaci jednání postav. Současný čtenář tak bezprostředně vstupuje do středověkého světa křesťanských idejí upoután názorným, živým vyprávěním o touze člověka po Bohu, o kráse i bolesti hledání a nalezení boží milosti. Reeditovaný svazek mu navíc nyní umožňuje vnímat půvabný příběh duchovní lásky v původním staročeském znění, které k vydání připravil Eduard Petrů podle kritického vydání Václava Vážného, a současně ho v zrcadlovém uspořádání porovnat se zdařilým moderním překladem Jiřího Pelána. Znění legendy podle dochovaného rukopisu revidovala a doprovodné texty pro druhé vydání v České knižnici doplnila Vendula Rejzlová Zajíčková.
Dlhotrvajúca Hankina známosť s mladým vedcom nevedie k vytúženému cieru - svadbe. Malý úraz pri pobyte v horách má ďalekosiahle následky - doktor Mareš, ktorý Hanku ošetří, otec dospievajúcej dcéry, sa do našej hrdinky zarúbi. Ich láska musí prekonávať značný vekový rozdiel, ale aj nepriazeň príbuzných, ktorí sa stavajú proti ich sobášu...
