Prvním z partnerů filozofických dialogů, je jako zástupce lidského rodu člověk, druhým pak jakožto zástupce zvířecí říše starý a moudrý dravec, toho času usídlený v kleci zoologické zahrady. Autor, bytostný ironik, využívá tohoto neobvyklého setkávání k pronikavému pohledu na počínání lidí. Opeřenec se jako bystrý pozorovatel lidských mravů, činů a všemožných pošetilostí, snaží přijít na kloub tomu, co mu člověk vykládá, a poměřuje to zkušenostmi svými i zkušenostmi jiných zvířat. V bystrých dialozích tak dochází ke konfrontaci názorů, postojů a celé životní filosofie těchto živočišných druhů. Oba si berou na paškál nejobyčejnější záležitosti člověka v lidském společenství a jejich prostřednictvím postihují obecnější zákonitosti: příčiny válek, civilizační trendy, střet bohatství a chudoby, vykládání historie atd. Kniha je sžíravou kritikou iluzí o nadřazenosti lidské rasy, kritikou zastírání věčného boje o moc a postavení ve společenské hierarchii či tvrzení o ušlechtilosti našich citů a životních cílů - je tudíž nasnadě, kdo z tohoto relativizujícího a demytizujícího střetnutí vychází vítězně. Autor místo myšlenkových ekvilibristik, zastírajících podstatu problémů, volí prostá a přesná slova a věci pojmenovává pravými jmény. Filozofování snáší z nadlidských výšin a vrací mu primární význam a hodnotu.
Gabriel Laub Knihy







Z pozdějšího období do SF patří některé povídky Gabriela Lauba (*1928), autora, který za své krátké satiry psané často přímo německy dostal řadu cen. České vydání některých povídek je Největší proces dějin (Koln, Index 1972).
Kniha vyšla v edici humoru HUSA a je v ní (ze zadní strany obráceně) ještě dílo Milana Růžičky: Nevhodná slova. V obou případech se jedná o humorné aforismy.
Praha : královskou cestou
- 92 stránek
- 4 hodiny čtení
Obrazová publikace přibližuje v kresbách Aleše Jiránka Královskou cestu. Prague = Prag = Praga - souběžný nazev vícejazyčné dílo
Moc bezmocných
- 64 stránek
- 3 hodiny čtení
Esej bývalého českého prezidenta, spisovatele a dramatika Václava Havla, poprvé vydaná roku 1989 nakladatelstvím Host. Havel v ní popisuje fenomén disidentství v post-totalitních režimech. Pojmenovává ho "moc bezmocných", což naznačuje úsilí disidentů konat společenská a politická rozhodnutí, ale nezakládat přitom svou moc na instituci státu. Autor také poukazuje na působení ideologie skrze obyčejný lid, který se následně nevědomky stává nástrojem k opakovaném uplatňování a utvrzování totalitní moci. Esej je věnovaná filosofu Janu Patočkovi, na kterého Havel odkazuje návrhem vlastního politického programu, který nazývá "ivot v pravdě". Mimo něj Havel odkazuje i na řadu dalších filosofů, např. Heideggera, a rozebírá mnoho socio-politických konceptů. Podnětná esej od jednoho z nejvýraznějších českých intelektuálů, která si zaslouží pozornost i dnes.



