Milan Tvrdík Knihy

Felice byla praktická a duševně jednoduchá žena středostavovského vkusu, což Kafku fascinovalo, ale zároveň komplikovalo jejich vztah. Nebyla jeho rovnocennou partnerkou v jeho vnitřním boji o manželství, často nechápala jeho složité zápasy. Kafka se potýkal s protichůdnými touhami: přáním po společenství a potřebou samoty, touhou po manželství a odporem k soužití, přáním založit rodinu a potřebou "klášterního" života. Tento vnitřní konflikt ho pronásledoval ve všech krizových obdobích. Během světové války se Felice přiklonila k sionismu a jako "pomocnice" pracovala pro Židovský lidový dům v Berlíně, kde učila děti uprchlíků. Jejich vztah vyvrcholil dvěma zasnoubeními (1914, 1917), která byla vždy zrušena. Po definitivním rozchodu s Kafkou, způsobeném i jeho nemocí, se Felice vdala za berlínského obchodníka Marasse a měla s ním dvě děti. Žili v Berlíně, poté pět let ve Švýcarsku a od roku 1936 v USA. Pět let před smrtí předala Felice Kafkovy dopisy spolu s jeho korespondencí své přítelkyni Grete Blochové newyorskému Schockenovu nakladatelství, což vedlo k významnému literárnímu události v šedesátých letech.

Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě. Od tématu Goethe a Evropa (Paul Michael Lützeler) se obzor rozšiřuje přes vztah obrazu a textu v románu Viléma Meistra léta tovaryšská (Wilhelm Voßkamp) a srovnávací interpretaci tří zásadních Goethových děl (Král duchů, Prvotní Faust, Spříznění volbou, Henriette Herwigová) k chápání Goethovy osobnosti Richardem Wagnerem a Thomasem Mannem (Dieter Borchmeyer). Poslední studie je věnována recepci Goetha u Johannese Urzidila (Gerhard Trapp).

Výbor ze studií a esejů známého pražského německého spisovatele a myslitele. Adlerovy texty, které vznikaly po druhé světové válce v Anglii, se zabývají postavením člověka v moderních dějinách, jeho vztahem ke státu, společenským organizacím a institucím ohrožujícím samu podstatu lidské bytosti. Jedním z nejdůležitějších rysů člověka je jeho svoboda; je-li bytostně ohrožena, je zároveň ohrožen člověk jako druh. Kniha je vůbec první Adlerovou prací, která v Čechách po válce vychází.

Životopis císaře Josef II. popisuje tohoto panovníka mnohostranně, jak v kontextu doby, tak i z hlediska jeho složité osobnosti. Autor se velice podrobně zabývá i matkou Josefa II. – Marií Terezií, celým obdobím její vlády a jejími snahami ovlivnit a ovládnout svého syna a nástupce. Z tohoto bodu pak autor vychází při hodnocení osobnosti Josefa II. Hodnotí jej jako panovníka, politika a samorostlého filozofa. Rozebírá jeho vztah k umění, náboženství i morálce. Netradiční pohled na tohoto „despotu ve službách dobré věci" poskytne čtenáři poučení i mnohý podnět k zamyšlení.... celý text

Životopis císaře Josef II. popisuje tohoto panovníka mnohostranně, jak v kontextu doby, tak i z hlediska jeho složité osobnosti. Autor se velice podrobně zabývá i matkou Josefa II. – Marií Terezií, celým obdobím její vlády a jejími snahami ovlivnit a ovládnout svého syna a nástupce. Z tohoto bodu pak autor vychází při hodnocení osobnosti Josefa II. Hodnotí jej jako panovníka, politika a samorostlého filozofa. Rozebírá jeho vztah k umění, náboženství i morálce. Netradiční pohled na tohoto „despotu ve službách dobré věci" poskytne čtenáři poučení i mnohý podnět k zamyšlení.

Tři novely (Holubi v trávě, Skleník, Smrt v Římě) napsané již v první polovině padesátých let na osudech jednotlivců reflektují nedávnou německou nacistickou minulost a sledují i její rezidua v přítomnosti a prorůstání do budoucnosti. Závažné, čtenářsky náročné, ale poutavé dílo vyznačující se velkou obrazivostí a filosofickým přesahem a dosahem. Jedna z těchto novel – Smrt v Římě – vyšla v českém překladu poprvé již v roce 1957, celek čekal na české vydání díla tohoto významného německého autora dalších padesát let.

První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům. Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Für diesen Sonderband aus einem Kolloquium der Österreich-Bibliotheken im Ausland wurde im Gedenken an das einhundertste Jubiläum der Entfesselung des Erstens Weltkriegs im Rahmen einer Reise nach Böhmen und Mähren das Thema „Frieden und Krieg im mitteleuropäischen Raum“ gewählt. Die Beiträge lassen sich in sechs Bereiche einteilen. Im ersten finden wissenschaftliche Auseinandersetzungen mit dem Krieg und seinen Folgen in der damaligen Literatur Platz, im zweiten das Verhältnis von wichtigen Zeitgenossen zum Großen Krieg. Es folgen dokumentarische und fiktionale Beschreibungen der Frontkämpfe im Osten der Monarchie, die Rückerinnerung jüngerer Autorengenerationen an den Ersten Weltkrieg sowie komparative Vergleiche an einzelnen Beispielen aus der österreichischen und der jeweiligen Nationalliteratur. Der Blick auf Sarajewo und die Zeit danach rundet das Thema ab.

Trotz schwieriger politischer und atmosphärischer Rahmenbedingungen hat die Germanistik in den böhmischen Ländern bedeutende Leistungen hervorgebracht, sowohl in der deutschen als auch in der tschechischen Germanistik. Renommierte tschechische Germanisten beleuchten in ihren Aufsätzen ein oft vernachlässigtes Kapitel der Wissenschaftsgeschichte, das von der Aufklärung über die Teilung der Karls-Universität 1882 bis zur Schließung der tschechischen Hochschulen während der deutschen Okkupation 1939-1945 reicht. Neben Arbeiten zu herausragenden Persönlichkeiten wie Wendelin Toischer und Václav Emanuel Mourek werden auch die komplexen Beziehungen zwischen den Prager deutschen und tschechischen Germanisten nach 1882 sowie die linguistische Germanistik in Brünn thematisiert. Der zweite Teil des Bandes bietet ausführliche biobibliographische Portraits und stellt bedeutende Vertreter der Germanistik in Böhmen und Mähren vor. Die Inhalte umfassen Essays über die Anfänge der tschechischen Germanistik, das pädagogische Wirken von Professoren und die Entwicklung der literaturwissenschaftlich orientierten Germanistik in Mähren zwischen 1919 und 1945. Zudem sind umfassende Bibliographien zu wichtigen Persönlichkeiten enthalten, die das Fach geprägt haben.