Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi
Kniha obsahuje Jungovy texty: Zásadní aspekty praktické psychoterapie; Cíle psychoterapie; Psychoterapie a světový názor; Psychoterapie v přítomnosti; Základní otázky psychoterapie; Terapeutická hodnota abreakce; Praktická použitelnost analýzy snu; Obecná hlediska psychologie snu; O podstatě snů; Obecné pojednání k teorii komplexu; Obecný popis typů; Schizofrenie.
Tavistocké přednášky – řada pěti přednášek na Tavistocké klinice pro asi 200 lékařů.
Přes tisíc citátů z celoživotního díla švýcarského psychiatra, psychologa, psychoterapeuta a jednoho z nejvýznamějších myslitelů dvacátéo století Carla Gustava Junga, které kniha obsahuje, představuje jistém smyslu duchovní kompendium současné západní moudrosti. Vybrala je Jungova žačka a spolupracovnice Jolanda Jacobiová a seřadila je tematicky v šestnácti kapitolách do čtyř základních existenciálních okruhů pojednávajících o skutečnosti duše a jejích vztazích, o říši hodnot a o posledních věcech.... celý text
Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“
Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.
Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.
Dvě studie zakladatele analytické psychologie zkoumají vztah vědomí k nevědomým procesům a některé atributy "přenosu". První studie zkoumá vztah vědomí k nevědomým procesům. "Bytostné Já" zosobňuje permanentní konflikt mezi vnitřním a vnějším. Jedná se o životní cíl, který je utvářen vztahem mezi jednotlivcem a skupinou. V iracionálním jsoucnu bytostného Já dochází k naplnění "individuace". Individuované Já pojímá samo sebe jako objekt neznámého a nadřazeného subjektu. Tento vztah není vědecky dokazatelný, neboť trpí atributem nepoznatelnosti. "Psychologie přenosu" nepřibližuje podstatu přenosu, nýbrž zkoumá některé vlastnosti tohoto vztahu na základě interpretace alchymistické symboliky. Jung k odhalení přenosu afektivního zabarvení z jednoho prvku na jiný využívá ideový odkaz alchymie. Alchymie je tudíž odrazem nevědomých obsahů
Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Jób se tehdy již slavný analytický psycholog snažil vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledal odpověď na problém lidského utrpení, zkoumal vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe. Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií – božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael –, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst).
Bohatě ilustrovaná kniha je prvním a jediným dílem, v němž C. G. Jung vykládá laickému čtenáři svou nesmírně vlivnou teorii symbolů, jak se projevují především ve snech. Jung sám nabyl přesvědčení, že má povinnost vysvětlit i nepoučeným čtenářům své ideje, a proto ve věku 83 let sestavil koncepci této knihy včetně zadání pro své spolupracovníky. Práci na své stati dokončil 10 dní před vlastní smrtí. Celou knihou se vine přesvědčení, že člověk může dosáhnout plnosti jen skrze poznání a přijetí aspektů nevědomí, které poznává skrze sny a jejich symboly. Každý sen je přímý druh komunikace se snícím, jenž využívá symbolů společných pro lidstvo, ale aplikovaných vždy zcela individuálním způsobem. Mezi spoluautory najdeme významné Jungovy žáky, jako byla Marie-Louise von Franz, Aniela Jaffé nebo Jolande Jacobi.
C. G. Jung se na sklonku svého života uvolil na naléhání přátel k tomu, že se svou spolupracovnicí a sekretářkou Anielou Jaffé napíše svou duchovní autobiografii. Stanovil si jedinou podmínku: kniha bude moci vyjít až po jeho smrti. Jungovy Vzpomínky, sny, myšlenky líčí jeho nejosobnější prožitky, jež ho od nejútlejšího dětství osudově vedly k hlubokému zkoumání skutečnosti duše a staly se úhelnými kameny jeho rozsáhlého vědeckého díla. Stěží existuje lepší úvod do Jungova duchovního světa a jeho analytické psychologie, než je právě tato kniha, jež se stala bestsellerem a dočkala se desítek vydání i překladů.
