Vladimir Michajlovič Bechtěrev Knihy

Jak funguje sugesce, hypnóza, jak se dají vysvětlit zázračná uzdravení či davové hysterie středověkých i novějších mystiků? Funguje telepatie? A jak si vysvětlit vystoupení iluzionistů či takzvaných médií? První výbor díla známého ruského psychiatra vychází poprvé v češtině. (1857-1927), ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr, který si všiml role hipokampu v lidské paměti. Svými objevy přispěl k diagnostice nervových chorob. Věnoval se také studiu příčin nemocí pohybového aparátu. V roce 1892 popsal ankylozující spondylitidu (kostnatění páteře) a tato nemoc dostala po něm název Bechtěrevova nemoc. V roce 1907 Bechtěrev založil psychoneurologický institut, později přejmenovaný na Sankt-Petěrburskou lékařskou akademii. Zemřel v roce 1927 po rozhovoru se Stalinem, kterému určil jeho nemoc jako paranoia. (Tato diagnóza v té době označovala pacienta, který se cítí být jedinečnou, vysoce důležitou osobou). Stalin s takovou diagnózou nesouhlasil, a jelikož smrt tohoto význačného psychiatra nebyla nikdy objasněna, spekuluje se o tom, že ho nechal Stalin zabít. Bechtěrevův syn, inženýr a vynálezce, Pjotr Bechtěrev, byl zavražděn během Stalinových čistek. Piotrova dcera Natalija Petrovna Bechtěreva (1924–2008) založila Institut lidského mozku v Leningradu. Vědecká působnost: Bechtěrev popsal a pokusil se navrhnout metody léčení postencefalitického syndromu, některých druhů fóbiÍ, epilepsie atd. Lékařsky rozlišil a jako samostatnou diagnózu zařadil ztuhnutí páteře, syfilistickou sklerózu. Zasloužil se také o vytvoření několika lékařských preparátů, které se používaly například ke zklidnění pacientů (Bechtěrevova směs). Byl také známý pro svůj kritický postoj k Freudovi, když nesouhlasil s jeho metodou psychoanalýzy. Jako jeden z prvních se dlouhodobě věnoval serioznímu výzkumu hypnózy a sugesce. Česky dosud až na pár striktně vědeckých článků nic nevyšlo. Tato kniha je první české vydání jakékoliv autorovy obsáhlejší studie. Zahrnuje hned tři jeho díla. Z ruských originálů Nesmrtelnost lidské osobnosti jako vědecký problém (Бессмертие человеческой личности как научная проблема) (1918), Vědomí a jeho hranice (Сознание и его границы) (1888) a Mozek a sugesce (Мозг и внушение) (1901) Vydalo jako svou 34. (63.) publikaci nakladatelství KnihyABB s.r.o. v Praze v lednu 2024 jako svazek č. 2 edice Dech života

Hypnóza, sugescia, telepatia – tieto tajomné slová označujú javy, ktoré v chápaní väčšiny ľudí hraničia s mágiou a mystikou. Veda však neúprosne napreduje a necháva v živote stále menej miesta pre nevysvetliteľné veci. Niektoré legendy a dohady sú vyvrátené, iné nachádzajú vysvetlenie a menia sa na vedecky dokázané fakty a … nástroje. Kniha je plná odpovedí na otázky, ktoré sme sa vždy chceli opýtať, ale nebol po ruke žiadny psychológ ani psychiater. Dozviete sa teda, ako je to so zázračnými uzdraveniami a čítaním myšlienok, či je možné do hypnózy uviesť aj zvieratá, alebo ako vplýva sugescia na modlitby a kúzla. Nesie hypnóza so sebou aj nejaké riziká? Funguje sugescia alebo je to len trik? Kniha sa venuje taktiež otázkam vplyvu na jednotlivca a dav, zároveň skúma problematiku výskytu halucinácií a ilúzií. Dozviete sa tiež, prečo sa rozpútajú niektoré vojny a ako sa objavujú vodcovia.

Der bedeutende russische Neurologe, Neurophysiologe und Psychiater Wladimir Michailowitsch Bechterew (1857-1927) beschäftigte sich mit dem Aufbau des Gehirns und mit konditionierten Reflexen. Er war der führende Vertreter der Reflexologie - einer Theorie, die Reflexketten als Ursache für komplexe Bewegungsabläufe ansah. Bechterew studierte in Sankt Petersburg und wurde Professor für Psychiatrie. Die Jahre 1884/85 verbrachte er in Deutschland, wo er ein ärztliches Praktikum bei Prof. Paul Flechsig absolvierte. 1908 übernahm er den Posten des Direktors des Instituts für Psychoneurologie an der Medizinischen Akademie Sankt Petersburg. Heutzutage ist Bechterew hauptsächlich wegen der „Bechterewschen Krankheit“ (Morbus Bechterew, Spondylitis ankylosans) bekannt, die durch seine vielbeachtete Beschreibung auch im deutschsprachigen Raum bald Verbreitung fand.