Antonín Hradilek Knihy

Logika lidského osudu. Na začátku své knihy Víc než nic si Robert Wright dává za úkol „vymezit běh historie života od prvotní zárodečné hmoty až po World Wide Web.“ V široce pojatém a nesmírně zajímavém vyprávění se autorovi daří přesvědčivým způsobem zpochybnit obvykle zastávaný názor, že evoluce a dějiny lidstva nemají žádný cíl. Obratným využitím teorie her, popisu her s „nulovým“ a „nenulovým“ součtem, odhalí sílu stojící za obecným směrem vývoje života, sílu, která biologickou evolucí vytvořila složité, rozumné živočichy a následně prostřednictvím kulturní evoluce vedla lidský druh ke stále rozsáhlejší a složitější stavbě společnosti. Autor tvrdí, že přísně vědecké zhodnocení tří miliardy let trvající historie lidstva může dát dnešku nový duchovní rozměr, a dokonce nabídnout politické rady do budoucna. Víc než nic změní naše myšlení o výhledech lidského rodu.

Tato učebnice základů biologie vyšších hierarchických úrovní (od organizmu až po biosféru) představuje čtenáři základní principy systematické biologie, biogeografie, evoluční teorie a ekologie populací a společenstev, a to v poměrně širokém rozsahu: od popisu osídlování ostrovů i kontinentů přes výklad teorie druhu a specie, základů populační genetiky, vzniku a vývoje společenstev, základních ekologických interakcí, až po zamyšlení se nad mechanizmy udržujícími diverzitu a nad diverzitou živé přírody jako takovou. Velká pozornost je mimo jiné věnována tematice makroevoluce, tj. adaptivní radiaci, hromadnému (i méně hromadnému) vymírání a historii života na Zemi. Všechna témata jsou přitom pojednána zcela moderně, výklad vychází ze znalosti nejnovějších teorií a zároveň z hluboké zkušenosti s živou přírodou a je ilustrován vynikajícími příklady. Přes značnou šíři záběru je text neobvykle koncizní a jednotlivé kapitoly jsou organicky propojeny. V druhé části knihy Wilson věcně popisuje současný úbytek rozmanitosti na různých organizačních úrovních a stejně věcně se zamýšlí nad možnostmi řešení těchto problémů.

Autorizovaná biografie Margaret Thatcherové přináší barvitý obraz života jedné z nejmocnějších žen historie. Fascinující pohled na intimní aspekty přeměny Velké Británie a světa ve druhé polovině 20. století vychází z dosud neznámých pramenů, jako jsou osobní dopisy a deníky, a výpovědi blízkých kolegů a přátel, kteří mluvili otevřeně s vědomím, že jejich slova budou publikována až po smrti lady Thatcherové. Autor Charles Moore projevuje úctu k Thatcherové, ale zůstává kritický, třídí materiál s důrazem na detail a širší souvislosti a interpretuje jej s humorem. Druhý díl začíná v červnu 1983 volebním vítězstvím po válce o Falklandy a končí v červnu 1987, kdy se stala první předsedkyní vlády ve 20. století, která vyhrála třikrát po sobě ve všeobecných volbách. Během tohoto období pokračovala v privatizaci britského průmyslu a dosáhla ekonomického oživení, čelila však masivní stávce horníků a těsně unikla pumovému atentátu na konferenci Konzervativní strany. Vedla jednání s EHS a soustředila se na vztahy s USA, zastoupené Ronaldem Reaganem, a na SSSR, kde začínaly glasnosť a perestrojka pod vedením Michaila Gorbačova. Kniha zachycuje také složitá vyjednávání na Blízkém východě a v Jihoafrické republice, kde byla odpůrkyní ekonomických sankcí proti režimu apartheidu.

První popis, jak lze aplikovat evoluční principy na otázky zdraví a nemoci.

Podtitul: Proč jsme to, co jsme Populárně-naučná publikace amerického autora rozebírá život Charlese Darwina podle pravidel jeho teorie přirozeného výběru.

Po letech vzájemného osočování a napětí přichází náhlé poznání, že se skutečné zájmy Ameriky a jejích spojenců ostře rozcházejí a i vlastní transatlantické vztah se změnily, možná nezvratně. Evropa považuje Ameriku za necitlivou, příliš ochotnou k jednostranným akcím a zbytečně bojovnou. Spojené státy vnímají Evropu jako vyčerpanou, neseriózní a slabou. Vztek a nedůvěra na obou stranách se mění v neschopnost porozumět jeden druhému. Do tohoto sporu pronikavě zasáhl v létě 2002 Robert Kagan. Nutí obě strany, aby na sebe pohlédly očima toho druhého. Na základě zcela odlišné historie Evropy a Ameriky po druhé světové válce ukazuje, jak snaha uniknout krvavé minulosti vyvolala na jedné straně nové nadnárodní vnímání moci a vnějších hrozeb, zatímco síla a globální převaha druhé strany ji nezbytně proměnila v ochránce evropského "postmoderního ráje". Tato pozoruhodná analýza je předmětem diskuzí od Washingtonu přes Paříž až po Tokio a měl by ji znát každý, kdo se zajímá o svět, ve kterém žije.