Knihobot

Karel Fořt

    8. listopad 1921 – 21. leden 2014
    Příběhy z poválečné Šumavy 2
    Nejlepší ženská
    Šumavská hora viděla vraha
    Osudy hrdinů drsné Šumavy
    Vražda v Podlesí
    Hyeny mezi námi a další skutečné kriminalistické případy ze Šumavy
    • Soubor beletristicky upravených kriminalistických případů, jež rozbouřily veřejné mínění na Šumavě a Plzeňsku. Příběhy: Hyeny mezi námi, Orgie zámeckého pána, Otčím Július, Postrach pumpařů a transformátorový fenomén, Český Balboa, Závod se smrtí, Zbraně ukradené v curyšském kantonu skončily v Nýrsku, pistolník na Slovensku, Lupič, který měl rád Francii, nakupil kukly, nože a šel loupit, Nepokradeš, nezabiješ-dvě z Desatera Božího přikázání, Milionový nýrský případ aneb zlodějna se ne vždy vyplácí, Ecce homo - ejhle člověk, Cyklistický fantom, postrach pošt a bank.

      Hyeny mezi námi a další skutečné kriminalistické případy ze Šumavy
      5,0
    • Vražda v Podlesí

      • 142 stránek
      • 5 hodin čtení

      a další skutečné kriminalistické příběhy ze Šumavy

      Vražda v Podlesí
      5,0
    • Osudy hrdinů drsné Šumavy

      • 132 stránek
      • 5 hodin čtení

      Už samotný název Osudy hrdinů drsné Šumavy napovídá, že pokaždé nepůjde jen o kriminální příběhy. Autor knihy vypráví příběhy dvou hrdinů, kteří svůj život spojili se Šumavou. Pošťácká i Četnická odysea prozrazuje povolání těchto dvou protagonistů. Dozvíme se například, jak si Jan Werich zašprýmoval na poště ve Velharticích. Herec František Hanus měl chalupu na Červené a čtenáři se dozvědí, jak reagoval na nedoplatek za elektřinu. V Četnické odyseji budeme svědky toho, jak její hrdina vyšetřuje skutečné kriminální případy nejen na Šumavě, ale dokonce i v Bratislavě. Za úspěšné vyřešení případu v Bratislavě však namísto pochvaly sklidil nevoli od pražských kriminalistů. I tehdejší federálové se svojí kriminální ústřednou mohli zlostí prasknout. Venkovští balíci ze Šumavy jim totiž vyfoukli „monstr případ“. V knize má své patřičné místo i bývalý vztah Čechů a Němců.

      Osudy hrdinů drsné Šumavy
      5,0
    • Šumavská hora viděla vraha

      • 119 stránek
      • 5 hodin čtení

      Skutečné kriminální příběhy nejen ze Šumavy. Na pozadí mordů a jiných zločinů vystupují i politické, společenské či hospodářské glosy autora.

      Šumavská hora viděla vraha
      5,0
    • Příběhy z poválečné Šumavy 2

      • 192 stránek
      • 7 hodin čtení

      Druhý díl knihy přináší další příběhy zpoválečné Šumavy. Zaznamenává svědectví o osudech zdejších lidí. Dozvíte se oposledním roce konce války, ve kterém se vroli hochštaplera objevil člověk, který zastával místo hospodářského kontrolora, pracovníka kriminálky a GESTAPA, aby se hned v prvopočátku poválečných měsíců objevil v uniformě příslušníka SNB. Z tohoto období je i případ pracovníků redakce časopisu, která zaměstnávala členy tamního podsvětí při vybírání finančních darů pro pozůstalé československých partyzánů a využívala k tomu iinzerci. Je zde popsán izajímavý případ dvou žen zDomažlicka provozujících skrytou prostituci. Další příběh popisuje tragédii jedné vesnické tancovačky, kdy na podlaze tanečního sálu skončil v kaluži krve jeden ze tří kamarádů…

      Příběhy z poválečné Šumavy 2
      4,0
    • Smrt byla mým řemeslem

      • 131 stránek
      • 5 hodin čtení

      Soubor převyprávěných kriminálních případů z oblasti šumavského kraje, časově rozkročených od poválečných let až po současnost, z pera emeritního klatovského kriminalisty.

      Smrt byla mým řemeslem
      4,0
    • Démon pomsty – Krimi 3/2019

      • 144 stránek
      • 6 hodin čtení

      Smrtelně nebezpečná metoda / Kristýna Pivodová -- Démon pomsty / Jan Vašek -- Hořká chuť sladkých třešní / Jiří Bílek -- Černá ovce rodiny / Antonín Jirotka -- Důkazy chyběly / Jiří Soukup -- Vděk zplacený sekerou / Vladimír Matoušek -- Ženy v ohrožení / Jiří Soukup -- Hra pro tři / Jan J. Vaněk / Riskantní povolání / Jiří Soukup -- Vražedná láska / Jiří Bílek -- Kdo jinému jámu kopá / Jan Ptáček -- Nešťastně tragický trojúhelník... / Karel Fořt

      Démon pomsty – Krimi 3/2019
      4,0
    • Šumava: za tajemstvím horských jezer

      • 160 stránek
      • 6 hodin čtení

      Na Šumavě vzniklo deset ledovcových jezer. Dvě se postupně zanesla usazeninami a zcela zanikla. Zbývajících osm se dochovalo a dodnes ukazují svou krásu a jedinečnost. Na české straně Šumavy se nachází celkem pět ledovcových jezer: Černé a Čertovo jezero, Prášilské jezero, jezero Laka a Plešné jezero. Na německé straně Šumavy jsou tři: Malé a Velké Javorské jezero a Roklanské jezero. O Černém a Čertově jezeře se říká, že jsou nejkrásnějšími. Svědčí o tom i počty návštěvníků, kteří k nim míří. Co nelze jezerům upřít, je jejich tajemnost až mystičnost. Vždyť samo pojmenování Čertova jezera nabízí nekonečný prostor lidské fantazii stejně tak jako jezero Černé. Proč byla takhle pojmenována? Možná nám něco napoví pověsti a pověry, které se o nich dlouhá léta vypráví…

      Šumava: za tajemstvím horských jezer
      4,0
    • Karel Fořt ve své prozaické prvotině se silně autobiografickými rysy zprostředkovává autentické zážitky z odvrácené tváře New Yorku, která je většině čtenářů neznámá. Z drogového ghetta, v němž si hlavní hrdina opatřuje živobytí a zejména drogy pomocí krádeží, vede jeho cesta přes peripetie amerického soudního systému do vazební věznice na newyorském ostrově Rikers. Poté se přes vězení ve státě New York hrdina vrací zpět na newyorský ostrov Hart, kde si odpyká většinu trestu jako hrobník v pohřební partě na obřím hřbitově pro nebožtíky bez rodin či neznámé oběti zločinu. Autor sugestivně popisuje složité mezilidské vztahy, vězeňské poziční boje, hledání adekvátního místa ve specifické společnosti vězňů, v němž mu pomáhá vzdělání a inteligence... Autor děj prokládá vzpomínkami na začátky v emigraci a volnými úvahami na nejrůznější témata spojená s Bohem, společenskou situací, filosofií a literaturou.

      Z New Yorku do pekla a zpět
      4,0
    • Březník - to malebné místo - je právem nazývané srdcem Šumavy. Nelze se proto divit, že tímto šumavským srdcem byl okouzlen i sám Karel Klostermann, který život v tomto odlehlém koutě Šumavy zvěčnil ve svém asi nejkrásnějším díle Ze světla lesních samot. První budovou, která zde byla postavena, byla dřevěná lesovna, pozdější myslivna. Jedinou budovou dochovanou do dnešních časů je kamenná hájovna. Život na Březníku, byť dnes vypadá idylicky, byl velmi tvrdý, představoval celoroční práci téměř bez odpočinku. Od letních měsíců až do podzimu, pokud to počasí dovolilo, se kácelo. V zimě kácení vystřídaly sámě, pomocí nichž se přibližovalo dřevo k potokům. Při jarním tání se po vodě plavilo. A po ukončení plávky přišlo na řadu zalesňování vykácených ploch. Snad i příliš práce umožňovalo březnickým zapomenout na odlehlost lokality a samotu. Příběhy lidí, které osud zavál do těchto opuštěných a nehostinných míst, ale i události, které se na Březníku a jeho okolí odehrály, přináší tato kniha.

      Šumava Jak šel život na Březníku
      4,0
    • Anděl smrti

      • 141 stránek
      • 5 hodin čtení

      a další skutečné kriminalistické případy ze Šumavy

      Anděl smrti
      3,6
    • Příběhy z poválečné Šumavy

      • 190 stránek
      • 7 hodin čtení

      Autor vám předkládá deset příběhů z poválečné Šumavy, kterou důvěrně zná. Přináší svědectví o tragédii „choceňských andělů“, z nichž dva byli při opuštění republiky zastřeleni v letadle, třetí těžce zraněn. Další tři odletěli jiným letadlem a poté havarovali nedaleko Sušice. Dočtete se o tragédii patnáctiletého děvčete, které bylo nešťastnou náhodou zastřeleno několik okamžiků před koncem války. Zajímavý je i životní příběh faráře, pozdějšího monsignora Karla Fořta a také svědectví o tom, jak tři faráři byli nuceni doslova přeplazit státní hranici, aby nakonec všichni tři odjeli na misii do Afriky. V knize zaujme i příběh bestiálního bylinkáře, který vraždil, kradl a znásilňoval. Dozvíte se i o kariéře budoucího lékaře, který svou profesi započal krádežemi vloupáním v Klatovech a Praze. Příběhy zakončuje cesta bez návratu, která je spojena se snem mladé ženy žít ve svobodné zemi, jež byla vykoupena tím nejdražším – jejím životem.

      Příběhy z poválečné Šumavy
      3,2
    • V deseti příbězích přináší autor svědectví o událostech z válečné a poválečné Šumavy. Popisuje vybrané příslušníky klatovského gestapa a jejich přisluhovače, poukazuje na ďábelské spojení s touto říšskou tajnou státní policií. Jistě vás zaujme příběh Tajemný František Klaschka mimo jiné i o popravách ve Spáleném lese u Klatov v období heydrichiády. Přestože příběh Útržky vzpomínek z olšanského nádraží je subjektivně laděný, díky štábnímu strážmistrovi Podskalskému nepostrádá dobovou objektivitu. Kniha popisuje i události spojené s poválečným odsunem německého obyvatelstva a život Němců, kteří na našem území zůstali.

      Příběhy z válečné a poválečné Šumavy
      2,6
    • Kniha autentických příběhů o šumavské přírodě a lidech kolem ní, včetně stručných medailonků o jejich vypravěčích. V knize najdete poutavé příběhy lesáků a myslivců, které autor oslovil se znalostí lidí žijících na Šumavě. Jsou zde načrtnuty i vztahy autora a vypravěčů ke zdejším lidem. K těm současným i k těm, kteří zde dříve žili na odloučených lokalitách. Pouto lesáků k přírodě i zvířeně je velmi silné a svým povoláním doslova žijí. Nejsilnější dojem v nás zanechají zážitky lesáka Huberta Babora, který kromě lásky k myslivosti dokáže vzít do ruky i svůj fotoaparát a zaznamenat vztah kukačky a rákosníka, o němž mnozí nemají ani tušení. Stejně tak zaujme popis jelení říje, grandiózní jelení svatby, kterou málokdo z lesáků viděl, zajímavá jsou i vyprávění o rysech vysazených na Šumavě či o výskytu vlka. Spousta historek je humorně a úsměvně laděna. Nakladatelská anotace. Kráceno.

      Lovy na Šumavě
    • Třetí sbírka veršů bývalého klatovského kriminalisty čerpající z jeho osobních dojmů a prožitků.

      Mozaika střípků mého života
    • Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem. Jako kluk slýchával od tatínka, který byl četníkem, humorné i napínavé historky. Později sám mnohá dobrodružství zažíval. Už jako skaut se dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce. Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, na poslední chvíli utekl za hranice a zamířil na misie do Alžírska. Působil na Sahaře a ve městě sv. Augustina, kde zažil i nelítostný národně osvobozenecký boj. Odešel před komunisty do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově, působil v rádiu Svobodná Evropa (pod pseudonymem Otec Karel) a stal se významnou osobností českého exilu. Na to vše vzpomíná – často s humorným nadhledem – v knize rozhovorů s Janem Paulasem. Mluví i o řadě osobností, s nimiž se setkal. Mimo jiné to byli Pavel Tigrid, Karel Kryl, Jan Čep, Ivan Diviš, Karel Schwarzenberg, Václav Dvořák, Anastáz Opasek, Jaroslav Škarvada, Joseph Ratzinger a další.

      Život voněl člověčinou