Luboš Snížek Knihy

Eseje jednoho z nejvýznačnějších současných amerických básníků a ekologických aktivistů, jehož život i tvorba jsou příkladem, jak lze skloubit buddhistickou víru, indiánský přístup k půdě a místu, na němž žijeme, a moderní techniku. Kniha, rozebírající význam občiny, dosah kácení pralesů, možnosti uchování původního způsobu života posledních zbytků "primitivních" kultur či vliv mýtu na rozvoj kultury, je vstupenkou do divočiny lesů, pouští, sněhových plání, velkoměst a lidského nitra.... celý text

Exkluzívní rozhovor s legendárním básníkem, posledním žijícím představitelem beatnické generace, vedený během jeho pražské návštěvy v r.1998 s jeho překladateli. Básník se zamýšlí nejen nad budoucností poezie v současném globalizovaném světě, ale nad budoucností samotného lidstva. Kniha obsahuje množství fotografií dokumentujících básníkův pražský pobyt.

Výbor z poezie z let 1947–1992 od významného amerického básníka a esejisty.

Antologie pěti autorových esejů a jednoho rozhovoru – Reciprocita a losos, Země v zatmění, Neviditelný svět, Animismus, percepce a pozemské umění kouzelníka, Ekologie hloubky a Strážce hranice – seznamuje s jeho úvahami, v nichž se soustředěně zabývá fenomenologickými a psychologickými aspekty současné ekologické krize. Všímá si toho, jak lidské technologie ovlivňují naše smyslové vnímání a specificky modulují náš obraz světa. Objevným způsobem přitom poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů. Je země skutečně jen konglomerátem neživých objektů, určených pro naši nekonečnou exploataci, jak má tendenci nás o tom přesvědčovat mechanistická věda? Pokud znovu probudíme svoji primární zkušenost tělesného vnímání a otevřeme se bezprostřední aktivní participaci se světem kolem nás, můžeme objevit, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale společenstvím živých, působících subjektů. Můžeme tak znovu dospět ke vzájemnosti se zbytkem biosféry a začít opět tvořit více harmonický svět. Vložen esej Probouzet údiv Jiřího Zemánka.

Gary Snyder (1930) sbírku Tenhle okamžik (This Present Moment) z roku 2015 označuje jako svou poslední: "Trvalo mi deset let, než jsem získal pocit, že už je tak akorát. Samozřejmě že píšu dál, ale nemyslím, že by z toho byla další kniha." Pro buddhistu Snydera je nature - příroda, přirozenost - mnohem víc, než si obyčejně s tímto pojmem spojujeme - jsme to my, stromy i ptáci, krajina, ale stejně tak i stroje, tahače klád či generátory nebo počítače, věci, které se dnes s Přírodou tak či onak vzájemně ovlivňují. Podle básníka by bylo chybou ignorovat je i v poezii. K přírodě a přirozenosti ale také patří i rození a umírání...

Autentické vyprávění o katastrofě uruguajského civilního letadla, které ztroskotalo v chilských Andách. Na palubě bylo mužstvo ragbystů z Montevidea a jejich příbuzní, cestující do Santiaga de Chile. Náraz do skály ve výšce 3500 přežilo ze 45 cestujících pouze 16. Skupina mladíků prožila 10 týdnů v neuvěřitelně krutých podmínkách s minimální zásobou potravin jedině díky tomu, že v nejvyšší nouzi překonali veškeré etické zábrany a odhodlali se ke kanibalismu. Autor líčí nejen utrpení a morální problémy hluboce věřících ztroskotanců, ale i akce, které na jejich záchranu podnikali jejich rodiče a oficiální úřady.

Básně v próze reflektující vztah známého kanadského básníka, hudebníka a spisovatele k víře, židovství a umění.

Populárně-naučná publikace seznamuje srozumitelně i zábavně s genetikou jako vědním oborem, s její historií i budoucností.

Kniha je volným kompilátem na sebe volně navazujících povídek, básní, deníkových poznámek a rozhovorů, jejichž tématem jsou převážně 60. léta a to co z nich zbylo. Začíná Keseyovým propuštěním z vězení, pokračuje popisem cesty do Mexika, životem na vlastní dobytkářské farmě. Kniha končí vylíčením události, kterou končí i celá jedna generace – smrtí Johna Lennona.

Zamyšlení nad smyslem víry v Boha a nechtěný útěk dcery vesnického faráře do zcela odlišného prostředí. Orwell napsal román v roce 1935. Děj se odehrává v jihovýchodní Anglii počátku 30. let, kdy víru, upadající za malicherných sporů jednotlivých vyznání, střídá kult materiální. A tak lidé nemají ani Boha, k němuž by se utíkali, ani peníze, s jejichž pomocí by unikli peklu na zemi, které svými předsudky, hloupostí, omezeností, lhostejností a zlobou připravují jeden druhému. Co je víra, co jen zvyk, co dává životní pouti smysl, co je štěstí a svoboda, proč děláme to, co děláme? O tom s kousavým humorem i vážně tento román vypovídá.