František Hrubín
17. září 1910 – 1. březen 1971
Také znám/a jako: B. Červený | J. Hrubín | Rafael | Ivan Hrubín | K. Vlášek
František Hrubín (17. září 1910 Královské Vinohrady – 1. března 1971 České Budějovice) byl český spisovatel, básník (autor přírodní a milostné lyriky), později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek (většinou pro děti) především z francouzštiny.
Narodil se na Královských Vinohradech v Balbínově ulici čp. 486 (dům již neexistuje) v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan ( 1880) a Anny, rozené Novotné z Lešan ( 1887). Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací.Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku (1940–2020, provd. Minaříková, překladatelka) a syna Víta (1945–1995, filmový a televizní režisér).Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků (Jiřího Koláře). Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání. Od roku 1945 žil v Praze-Holešovicích a v Lešanech. Často též pobýval v Chlumu u Třeboně, kde později vlastnil dům. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.