Rudolf Máša
Rudolf Máša (7.4.1880 - 19.2.1954). Novinář, publicista a knihovník, překladatel, autor cestovních průvodců a anarchistických a religionistických publikací a článků.
Narodil se v Kněževsi u Rakovníka . Otec byl pekařem a se svou živností v 90. letech přesídlil do Háje u Duchcova. Syn měl všechny předpoklady k dalšímu studiu, ale nezbývalo, než se stát pekařským pomocníkem.
Přesto si opatřil gymnaziální učebnice i odborné časopisy a všechen čas věnoval samostudiu. Bylo však ještě hůře! Hornická stávka v roce 1900 otce, který byl nucen dávat na dluh, úplně zruinovala a z Rudolfa Máši se stal horník na dole Alexander. Ze studií na dvouleté hornické škole se sám vyloučil díky své účasti v anarchistickém hnutí. Na jaře 1906 se stal šéfredaktorem Hornických listů, vydávaných v Duchcově, v jejichž redakci působil se starým redaktorem Tomešem Kašem. V přílohách přinášel pozoruhodné materiály – hned na počátku to byl obsáhlý rozbor nazvaný „Přímá akce odborného hnutí hornického.“ Spolu s A. V. Haberem analyzoval „Příčiny vystěhovalectví ze severních Čech.“ V redakci ale setrval pouze rok. Pronásledován pro tiskové žaloby i účast v antimilitaristickém hnutí, odjel do Porůří a odtud do Vestfálska, kde pracoval v hlubinných dolech. Z Holandska posílal články dr. Vrbenskému, po dvou letech přesídlil do francouzského revíru Pas de Calais. Zkušenosti z evropských uhelných revírů však doma neuplatnil a po návratu pracoval v libkovické Dělnické pekárně. Vypracoval se ovšem natolik, že ve volném čase redigoval „Lidovou přírodovědnou knihovnu“, v jejíž svazcích uveřejňoval své překlady populárně vědeckých přednášek dr. G. Kramera Jak vznikají světy ve vesmíru, Jak povstala země, Jak povstal život na zemi, Od buňky k savci atd. V Opletalové Matici svobody redigoval zahraniční přehled. Ve své touze po vědění se zabýval i esperantem a jeho odnoží idem, které navrhoval uplatnit jako mezinárodní jazyk anarchistického hnutí. Po skončení I. světové války, kterou prožil jako prostý voják, se soustředil na práci ve Volné myšlence. Základem jeho další publicistické práce bylo studium srovnávací vědy náboženské, kterou se zabýval i jako ateista. Nad vznikem a posláním církve se zamýšlel v pracích Po stopách Starého a Nového zákona, O původu a vývoji náboženství, O původu světa a tvorství dle představ náboženských a poznání přírodního, Zrcadlo klerikálům XX. věku, Monotheismus, pantheismus a buddhismus, atd. Dětem věnoval pozoruhodnou práci Tajemství pravěku. Z popudu Klubu českých turistů pak vydal celou řadu vlastivědných a turistických průvodců – Vysoké Tatry, Kam na dovolenou, Slovensko a Podkarpatská Rus, Široké okolí Prahy, Od českého ráje k Orlickým horám… Povoláním byl knihovníkem ve Svazu průmyslníků, odkud zasáhl i do protifašistického odboje jako překladatel Fučíkova letáku pro vojáky. Zemřel 19. února 1954 v Praze. Jeho mimořádná a pozoruhodná osobnost patří i českému severu, kde se dlouho čerpalo z jeho rozsáhlé uvědomovací práce.