Knihobot

Irena Wenigová

    Co se stalo na Kosovu rovném
    Svůj osud známe : vybrané básně
    Mé jméno je Jebáš
    Přísloví a pořekadla
    Balady Petrici Kerempuha
    • Mé jméno je Jebáš

      • 84 stránek
      • 3 hodiny čtení
      4,2(9)Ohodnotit

      První český překlad z doposud tabuizované literární oblasti – jihoslovanské milostné lidové prózy. Výbor zahrnuje padesát povídek, pohádek, bajek a anekdot o kromobyčejně sexuálně zdatných chlapících, o prostých dívčinách i urozených paních lačných milování, o vilných dědcích a babkách, o záletech různých mníšků, popů, hodžů a pánů farářů a o dalších prostopášnostech; a představuje našim čtenářům z této lidové erotické prózy především její svéráznou fantazii, námětovou invenci, ostrý vtip a hlavně jedinečný humor.

      Mé jméno je Jebáš
    • Aleksa Šantić je hodnocen nejen jako představitel pozdního srbského romantismu, ale i jako zakladatel epochy modernismu v téže literatuře. Autor byl přesvědčeným zastáncem názoru o společné existenci všech jihoslovanských národů, které se měly postupně sbližovat. Toto jeho přání se splnilo vytvořením Jugoslávie po ukončení první světové války, tehdy však nemohl tušit, jaký bude další vývoj této země a k jakému krvavému rozpadu tento státní útvar nakonec dospěje. Základem Šanićova básnického díla je lyrika, která se pohybuje v intimních, vlasteneckých i sociálních polohách. V některých básních je rovněž zobrazena i náboženská víra, která však mnohdy bojuje s pochybnostmi a beznadějí.

      Svůj osud známe : vybrané básně
    • Publikace přibližuje bitvu na Kosově poli zajímavými dobovými svědectvími i názory význačných jihoslovanských historiků, plubicistů a esejistů; tradici a význam kosovské myšlenky i vývoj pojetí této nejsymptomatičtější idey srbských dějin ilustruje četnými literárními ukázkami: srbskými stredověkými hagiografiemi, výborem z nejkrásnějších jihoslovanských lidových balad tzv. kosovského cyklu, úryvky z děl srbských prozaiků klasických i moderních a malou antologií poezie na kosovské náměty z pera srbských, černohorských a dalších jihoslovanských básniků 19. a 20. století.

      Co se stalo na Kosovu rovném