Ladislav Klíma Knihy

Výbor uspořádal a předmluvu napsal Josef Zumr.

V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého románu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.

Divadelní hra excentrického českého filosofa a spisovatele.

Klímův nedokončený román s filosofickým podtextem, který nebyl doposud v Čechách publikovaný (s výjimkou ukázek), vychází poprvé v plném rozsahu. "Putování slepého hada" představuje satiru až dadaistického rázu jednak na vlastní Klímovy filosofické názory, ale i na všeobecné poměry nakonci 1. světové války i na mocenské struktury tehdejší doby.

Sedm méně známých autorových textů s tématem snu vnímaným jako integrace vědomí s nevědomím. Sny o Kráse zejména o Hrůze jsou naplněny symboly náboženskými a mytologickými, vztahy mezi postavami jsou agresivní a střídají se s protiklady od krásy až po odpornost.

Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost poprvé do rukou autentickou podobu textů Ladislava Klímy. Obrovská editorčina erudice umožňuje vysledovat v Klímově díle mnohé dosud netušené souvislosti. Strhující četba rozsáhlého Klímova Velkého romanu zaujme všechny zájemce o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů.

Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy), přičemž editorka Erika Abrams důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými autentickými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou vyčerpávající ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech tří předchozích svazků. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes živé a podnětné. Jeho Sebrané spisy v ediční přípravě Eriky Abrams přinášejí vůbec poprvé Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě připravené.

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy v ediční přípravě a s rozsáhlými komentáři Eriky Abrams. Zatímco Mea znamenalo „Moje“, Hominibus znamená „pro lidi“. Klímova korespondence ve svazku Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů osmadvaceti adresátům, zde tištěných poprvé v celkové souvislosti, ba z velké části vůbec poprvé. K výslednému, v lecčems překvapivému Klímovu autoportrétu přispívá i přijatá korespondence, zpřítomněná zde v rámci edičního komentáře a poznámkového aparátu, a pět dosud neznámých odnoží filosofových rozhovorů zařazených do příloh.

Vzájemná korespondence Ladislava Klímy s Emanuelem Chalupným a Otokarem Březinou. Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Jaroslav Kabeš.